Renomag.cz - Přídavná zařízení a náhradní díly pro stavební a težební stroje
Dnes je 24.5. – svátek slaví Jana

Historie značky Liaz: Barča, Mates nebo první vozy východního bloku na Rallye Paříž–Dakar

Zveřejněno: 2. 4. 2022

V dnešním historickém okénku se podíváme na Liberecké automobilové závody. Kromě tradiční výroby nákladních vozidel na severu Čech se porozhlédneme i po dalších místech spojených s pozdější značkou LIAZ. Kolik pamětníků si vzpomene na přemístění stávající výroby ze závodů v Loukově, Plzni či v Holýšově na produkci dílů pro liazky.

Škoda 706R „Barča“. Model Škoda 706 R byl posledním nákladním automobilem mateřské automobilky Škoda a zároveň jedinou kapotovanou liazkou.

Přestože se v Liberci automobily vyráběly již od roku 1906, objevila se značka LIAZ (Liberecké automobilové závody) – na rozdíl od předchozích dvou tradičních českých značek, Tatra a Praga – až v padesátých letech. Nepředbíhejme však událostem a začněme v Liberci.

Pokračování v tradici

Prvním vozidlem vyrobeným v Liberci byl osobní Linser. Již v roce 1907 se však přihlásila o slovo společnost Reichenberg Automobil Fabrik – RAF, která se zaměřila nejen na osobní automobily, ale zejména na autobusy a nákladní vozidla. V roce 1913 se automobilka RAF stala součástí mladoboleslavské firmy Laurin&Klement. Význačný pro další vývoj liazky byl rok 1925, kdy byla nejen konstrukce, ale i výroba těžších nákladních automobilů převedena do Plzně. Právě zde se objevují první vznětové motory. Stejně jako v případě Tatry a Pragy, urychlila vývoj těžké techniky armáda. Škoda-LIAZ nabízí dvou- i třínápravové tahače těžkých zbraní a nejrůznější nástavby využitelné nejen v armádě, ale i v civilním sektoru.

Již v průběhu 2. světové války se tajně připravují nákladní automobily později označené jako Škoda 706R. U dopravců se objevují první autobusy 706RO. Vůdčí osobou vývojových prací byl Ing. Oldřich Meduna, pozdější profesor na Vysoké škole v Liberci. Výroba vozidel byla zahájena po velmi krátké technické přípravě v roce 1946, ale nikoliv v Plzni nebo Mladé Boleslavi, ale v leteckých závodech Avia v Čakovicích. V poválečné euforii se totiž zdálo, že letecké výroby už nebude potřeba, a proto v rámci celkové reorganizace čs. automobilového průmyslu zde produkce vozů zůstala až do roku 1951, kdy bylo rozhodnuto o rychlém obnovení letecké výroby a přesunu výroby vozidel do severních Čech.

Populární Škoda 706 RT. Na snímku je verze RTS „Trambus“ pro přepravu cementu. (foto Rene Schwietzke, Wikipedia)
Populární Škoda 706 RT. Na snímku je verze RTS „Trambus“ pro přepravu cementu. (foto Rene Schwietzke, Wikipedia)

Výroba nejen v Rýnovicích

Uvedli jsme, že výrobní závody nově vznikajícího národního podniku LIAZ byly umístěny v mnohých, zejména severočeských, městech. K nejvýznamnějším patřil provoz v Rýnovicích, na základě rozhodnutí generálního ředitelství čs. závodů všeobecného strojírenství však začala také jednání o změně výrobních programů v podnicích Elektro Praga Rýnovice, Elektro Praga Mnichovo Hradiště, Rotex v Liberci-Hanychově, v Pojizerských závodech bavlnářských, Loukově a dalších závodech. Vlastní výroba byla zahájena ve všech lokalitách na podzim 1951.

Po několika zmatečných organizačních zásazích byla gesce za zavedení automobilové výroby v nových provozech pověřena AZNP Mladá Boleslav. Těžko představitelné se kupodivu stalo skutečností. Již v roce 1952 bylo vyrobeno 971 kompletních motorů a 931 vozových jednotek. K 1. lednu 1953 vzniká zakládací listinou národní podnik LIAZ v Rýnovicích s odštěpnými závody v Mnichově Hradišti a v Liberci-Hanychově. Následovaly další organizační změny. Vozidla z té doby stále zdobily iniciály LIAZ-Škoda, a to až do roku 1958, kdy byla k Libereckým automobilovým závodům přiřazena slévárna v Liberci-Ostašově.

Chvála značce

Z nepochopitelných důvodů došlo po jednoročním působení jednotného podniku LIAZ k jeho zrušení. Vznikly tři samostatné podniky se stejným názvem LIAZ. Tato neodůvodněná změna přinesla obrovské potíže jak v řízení výroby, tak ve vývoji, v prodeji, vyřizování reklamací apod. Velmi brzy se ukázalo, že nejde rozdělit technickou politiku, servisní činnost a celou řadu dalších činností. Už tehdy se také vedla jednání o ochranné známce. Komplikované organizační uspořádání bylo odstraněno až k 1. 1. 1958, kdy vznikl opět jednotný podnik LIAZ. Od roku 1958 se podnik stále rozšiřoval přičleňováním dalších závodů a provozů. Přibyly provozovny v Mělníku, Zvolenu, Velkém Krtíši, Přerově. Tento proces byl ukončen v roce 1974, kdy do svazku n. p. LIAZ byl zařazen závod Holýšov. Od roku 1974 až do roku 1989 se podnik členil na deset závodů s více než 11 000 zaměstnanci. Roční výroba vzrostla z 931 vozů v roce 1952 na cca 13 600 vozidel v roce 1975. Výrobky se známou značkou na mřížce chladiče používaly vedle iniciálek LIAZ také označení Škoda, a to až do roku 1984.

Alespoň několik poznámek k technickému provedení vozidel. První automobily z n. p. LIAZ byly od začátku výroby až do roku 1957 prakticky bez velkých změn vyráběné vozy Škoda, vyvinuté z větší části již za druhé světové války a odvozené od prvorepublikových konstrukcí. Motor byl robustní vznětový šestiválec s komůrkou v hlavě válců o výkonu 103 kW (140 k). Konstrukce motoru měla několik zajímavostí; kupř. klikový hřídel byl skládaný ze článků z lité oceli. Záhy se objevuje nový motor. Ostatně nejen vývoj motorů LIAZ by si zasloužil samostatné pojednání. Uveďme, jak hodnotí podnikový ředitel Viktor Korecký pozici svého podniku v roce 1980.

Tato léta byla v n. p. LIAZ charakterizována především stupňovaným úsilím při dokončování vývoje a zavádění výroby vozů nové typové řady 100. Po příkladném úsilí celého pracovní kolektivu n. p. LIAZ a po překonání nespočetných problémů se podařilo v závěru roku vyrobit prvních deset tahačů návěsů Škoda-LIAZ 100.45 a o rok později bylo vyrobeno prvních deset valníků Škoda-LIAZ 100.05. Od osvobození v roce 1945 tak zahájil podnik výrobu již čtvrté generace silničních nákladních automobilů.” S výrobou nových typových řad samozřejmě šla ruku v ruce i modernizace jednotlivých konstrukčních skupin.

LIAZ 100 v provedení autojeřáb v Krakově. (foto SuperTank17, Wikipedia)
LIAZ 100 v provedení autojeřáb v Krakově. (foto SuperTank17, Wikipedia)

LIAZ jede do světa

Viktor Korecký dodává: „Výroba vozů nové typové řady se postupně zvyšuje. V roce 1979 činila již 14,45 % z celkové výroby, to je 2539 automobilů. K původním typům přibyly další tahače návěsů označené 100.47 s výkonnějším motorem, 100.51, se vzduchovým pérováním a 100.55, kde ke vzduchovému pérování přibývá sklopná kabina řidiče s vnitřní výbavou odpovídající dálkovému mezinárodnímu provozu, přeplňovaný motor s mezichlazením o výkonu 224 kW, nová převodovka Praga 9 140 a další zlepšení.

LIAZ nezapomíná ani na zemědělce a na další odvětví náročná na specifickou techniku. Ale to by byla další kapitola v historii liazky. O její popularitě a významu svědčí i značný prostor věnovaný této značce v prestižní publikaci 1000 Trucks (G. Isenberg, Kolín nad Rýnem ISBN 3-625-10767-8), dokumentující pestrou nabídku a všestrannost liazek, připravených nejen jako užitková vozidla, ale i jako sportovní verze v několika „disciplínách”. Připomeňme alespoň legendární Rallye Paříž–Dakar, které se vozy z Jablonce nad Nisou účastnily v roce 1985 jako první z celého východního bloku.

První dakarský LIAZ 100.55d Tomáše Poura, který se účastnil Rallye Paříž–Dakar v roce 1985.
První dakarský LIAZ 100.55d Tomáše Poura, který se účastnil Rallye Paříž–Dakar v roce 1985.

Skomírání automobilky po revoluci

Politické a hospodářské změny po roce 1989 přinesly liberecké značce ztrátu prakticky všech odbytišť. Na dalším neutěšeném vývoji má podíl privatizace. V jejím rámci získává v roce 1995 majoritu Škoda Plzeň, postupně mizí název LIAZ a vozy se prezentují pouze s logem Škoda. Snaha o modernizaci a lepší konkurenceschopnost značky končí u nové řady 400. Záchranný manévr přišel příliš pozdě a ani zmíněný typ nové moderní řady (obchodní označení XENA pro tahače a FOX pro komunální techniku) nepomohl podniku k lepším výsledkům.

Tahače Škoda 400 XENA s americkými motory Detroit Diesel řady 60.
Tahače Škoda 400 XENA s americkými motory Detroit Diesel řady 60.

Na automobilovou tradici se pokusila navázat v roce 2007 společnost TEDOM, která vlastnila jabloneckou motorárnu Liazu a vyráběla kogenerační jednotky s plynovými motory LIAZ. Snažila se prosadit s komunálními vozy zejména na plynový pohon. I tato cesta ale skončila. V roce 2017 vzniká akciová společnost LIAZ TRUCKS a. s. Jediným akcionářem je holding CZECHOSLOVAK GROUP a. s. (CSG). Dne 27. 1. nám tiskový mluvčí sdělil, že holding CSG není vlastníkem ochranné známky LIAZ a v současné době žádné záměry s využitím této značky nemá.

Plynový Tedom FOX-G 19.29 KB s nástavbou na svoz komunálního odpadu KOBIT. V pozadí vojenský speciál s valníkovou nástavbou FOX-D 14.29 PA/M.
Plynový Tedom FOX-G 19.29 KB s nástavbou na svoz komunálního odpadu KOBIT. V pozadí vojenský speciál s valníkovou nástavbou FOX-D 14.29 PA/M.

Příště si připomeneme historii značky Avia.

 

Nové

Stroje CASE se zapojily do čištění mořského pobřeží

Zveřejněno 23.5. „The Beach Care Project“ – to je název speciálního programu, ve kterém se spojil výrobce stavebních strojů CASE Construction Equipment, jeho mateřská společnost CNH Industrial a mediální společnost 4 Elements. Cílem víceletého ekologického programu… celý příspěvek

Nový Actros si upevnil pozici nejrozšířenějšího nákladního vozu

Zveřejněno 20.5. Výroční setkání zástupců médií s vedením společnosti Mercedes-Benz Trucks Česká republika s.r.o. mělo tentokrát slavnostní charakter. Vedení společnosti oznámilo novinářům, že po dvacáté v řadě drží Mercedes-Benz Trucks v České republice prvenství v… celý příspěvek

Poprodejní servis pomocí IoT posune vaše stroje na zcela novou úroveň

Zveřejněno 18.5. Harvestory jsou působivé stroje. Mohou se pochlubit mimořádně úsporným provozem – pokud tedy jen nestojí v garáži. Firma Ponsse, výrobce lesnických strojů, navíc posunula díky spolupráci se společnostmi Bosch Rexroth a Bosch.IO svůj poprodejní… celý příspěvek