Věrnost jedné značce se vyplácí. Firma spoléhá na osvědčené japonské stroje

Rodinnou firmu VLW ze Zlína nemusíme našim čtenářům představovat. Renomé si vybudovala zejména jako dealer stavebních strojů Takeuchi. Tato značka je v kategorii malých a středních rýpadel vnímána jako prémiová; hanlivou recenzi nebo komentář na tyto stroje v podstatě nenajdete a ani v bazarech není Takeuchi příliš zastoupeno. Možná je to tím, že kdo už jednou nějakého „ušáka” má, nerad se ho zbavuje.

Takeuchi v akci

Pojďme ale zpět do Mrákotína. Malá obec nedaleko Hlinska prožívala v době návštěvy takový menší lokální lock-down. Na vině je omezená průjezdnost, způsobená probíhající komplexní rekonstrukcí vodovodního řádu. Právě na tuto zakázku byla povolána společnost STAFAS bratrů Smrčků (jedná se o společnost f.o. = sdružení fyzických osob). V akci jsme viděli dva benjamínky: pásové rýpadlo Takeuchi TB 290-2 (zakoupeno v roce 2020) a letošní přírůstek – kolové rýpadlo Takeuchi TB 295W. Má se všeobecně za to, že právě tato kolovka je vlajkovou lodí výrobce.

TB 295W je silný univerzál

Na stavbě výkopu v jedné z bočních ulic nás vítá sympatický mladý strojník kolového rýpadla TB 295W, Robert Knebl. Jak říká, u nich se posádky na strojích nestřídají a každý má svou mašinu. To je samozřejmě výhoda, protože obsluha si pak stroje daleko více váží. Platí to i v tomto případě. Kolová „funglovka” má najeto něco kolem 500 motohodin a na stavbě má funkci multifunkčního univerzála. K té ji předurčuje vysoký hydraulický výkon a také robustní Powertilt. Naklápěcí hlava z masivního odlitku je pro práci skvělá věc, shoduje se Robert Knebl. Čtyři hydraulické okruhy v základu (z toho jsou tři proporcionálně řízené) také pomáhají rychlejší práci a přesnějšímu ovládání rozmanitého příslušenství. Kromě klasických lžic sem do Mrákotína dovezli také paletizační vidle, se kterými si pomáhají při manipulaci se stavebním materiálem. „Když přijede návěs, v pohodě si ho s tím složím a nemusím mít na stavbě další nakladač,” zmiňuje jednu z výhod Takeuchi Robert Knebl. Pokud je na stavbě takto silný a univerzální stroj, firma samozřejmě ušetří náklady.

Nová kolovka očima strojníka

Vzhledem k tomu, že historie firmy STAFAS je se značkou Takeuchi úzce spjata, může strojník vzájemně porovnávat. Na této nové mašině se mu líbí řada věcí. Kromě samotných jízdních vlastností a ticha v kabině pochvalně zmiňuje bohatou výbavu (ostatně Takeuchi v tomto směru nešetřilo nikdy) a dalších pár vychytávek. Patří mezi ně například samotankovací palivové čerpadlo. Po odklopení bočního krytu se odroluje hadice a čerpadlo je schopné dotankovat do plna za nějakých sedm minut. Velmi praktické jsou také stabilizační patky na zádi stroje. Jsou nezávisle zavěšené a dají se spouštět pomocí tlačítka z kabiny každá zvlášť. Další výhody a odlišnosti od předchozí generace nám Robert Knebl ukazuje přímo v kabině. Tam vládne čisto a ticho (pokud si tedy nevyklopíte přední okno, abyste se mohli dorozumívat s dalšími kolegy na stavbě). „Celkově je tu daleko více tlačítek než v předchozím stroji. Také ovládání pojezdu bylo u starší generace řešeno jinak. Na pojezd jsem tam měl dva pedály, bylo to pohodlnější, ale zase na úkor místa pro nohy,” dodává strojník. V novém bagru si na nedostatek místa nebo odkládacích ploch stěžovat nemůže. Redukce nožních pedálů vedla k tomu, že po pravé straně je dole praktický kastlík včetně držáku na láhev. Hodně místa je také vedle sedačky po levé straně; a to i po namontování modulu vysílačky (není součástí standardní výbavy). „Jsme už tak zvyklí se dorozumívat. Než se spoléhat na nějaké troubení, raději si to v klidu řekneme do vysílačky,” říká k tomu strojník.

Výhodou kolového rýpadla Takeuchi je jeho univerzálnost. V Mrákotíně ho používají také s paletizačními vidlemi na manipulaci s materiálem. Nemusí tak mít na stavbě další stroj, například nakladač.

V kabině kolového rýpadla se to na pravém panelu vedle sedačky doslova hemží kolébkovými přepínači. I v tomto směru byl předchozí stroj úspornější, ale jak nám potvrzuje Robert, rozhodně to není na škodu a každé tlačítko tu má své praktické opodstatnění. Zaujala nás například dvojice tlačítek vedle joysticku, která slouží k volbě rychlostí. Klasickým přepínačem s polohami 1 a 2 volíte rychlostní stupeň při zastaveném stroji (musí být zatažena parkovací brzda); druhé z tlačítek s výmluvnými symboly želvy a zajíce slouží k volbě rychlosti při chodu stroje (v podstatě si při provozu jednorázově zvýšíte výkon). Dalšími tlačítky se ovládá například ruční brzda, zámky náprav nebo přepínání ovládacích režimů joysticku (otoč/výložník). Toto bylo na starším stroji řešeno přepínačem přímo na joysticku. Další ovládací panel a autorádio s Bluetooth se nachází více vzadu za sedačkou – tam jsou umístěna tlačítka na přídavné elektrické funkce (například zapínání majáku) nebo na přepínání okruhu na kladivo.

Výhody multifunkčního displeje

Velkou pochvalu si vysloužil barevný displej, natočený po pravé straně směrem na řidiče. Všechny funkce na něm se ovládají pomocí čtyř tlačítek pod monitorem a v nabídce je tu nepřeberné množství funkcí, od takových detailů jako je volba barvy podsvícení až po nastavování průtoků a tlaků do jednotlivých okruhů. Necháváme si vše ukázat a grafické ztvárnění je tak názorné, že to bude hračka i pro strojníka ze staré školy. Například přednastavené tlaky se ohlásí grafickým symbolem daného příslušenství (drapák, nůžky, kladivo atd.). Systém dovoluje i vlastní konfiguraci. „Když jsem potřeboval pracovat s menším kladivem, nastavil jsem si do paměti průtok 50 % a jen jsem si to pak na displeji přehodil,” říká k tomu Richard Knebl. Důvtipná grafika je i u dalších parametrů jako jsou otáčky, teplota oleje, nebo stav paliva. U digitálního počitadla motohodin se mohou hodit tři paměťové módy, pod které lze ukládat počet natočených motohodin na jednotlivých stavbách. Také lze do paměti uložit až čtyři tzv. jízdní profily. „Každý strojník může být například zvyklý na jinou citlivost powertiltu, nebo si tam přednastaví vlastní průtoky, zkrátka dobrá funkce, pokud by se náhodou na stroji střídalo více posádek,” oceňuje důmyslnost výrobce strojník a dodává: „Dobře řešená je také diagnostika. Pokud se někde objeví problém, na monitoru to na vás včas zabliká.”

Detail v kabině Takeuchi TB 295W: spousta přepínačů a elegantní displej, natočený k obsluze.

Kabina působí celkově velmi moderně a účelně, a to i navzdory velkému počtu tlačítek. Dobře se do ni nastupuje, schůdky jsou dostatečně široké a mají protiskluzovou úpravu. Praktický je velký uzamykatelný kastlík pod schody, kam lze uložit nářadí jako kladivo, vesty nebo helmy. Na boční straně jsou pak zavěšeny ocelové zákolníky.

Zatím nezničitelná TB 290-2

Druhým zástupcem Takeuchi v Mrákotíně bylo pásové rýpadlo s typovým označením TB 290-2. Devítitunový stroj je osazován hlavně lžicemi (40, 60 a 90 cm) a podobně jako u „kolovky”, i tady si jeho obsluha chválí namontovaný Powertilt. Díky němu lze lžici otočit vzhůru nohama a například při podkopávání sítí ji použít jako škrabku. Powertilt v kombinaci se silnou hydralikou stroje umožňuje zvládat více práce za kratší čas. Výhodou je rovněž třídílný výložník, který zvyšuje dosah ramene. Maximální hloubka výkopu se pohybuje kolem 4,8 metru, což tu mají v praxi vyzkoušené.

Takeuchi TB 290-2 je v provozu od loňské sezóny a za tu dobu nemuseli ve firmě řešit žádné velké opravy nebo prostoje. Vyniká silou, obratností a příznivou spotřebou paliva. „Při plném pracovním nasazení mi stolitrová nádrž vydrží v pohodě tři dny,” komentuje provozní vlastnosti druhý ze strojníků, Miroslav Filip. Chválí také místo v kabině, za sedačkou je dokonce více místa než v kolovém bagru. Robustní pásy jsou vyztuženy ocelovými lany, jejich životnost je prý při plném zatížení stroje zhruba šest let. V podstatě nezničitelný je u Takeuchi otočný kozlík (tzv. „knickmatic”), který je vyrobený z jednoho masivního odlitku. Jak říká Miroslav Filip, důležité je pouze ho pravidelně mazat.

Japonské stroje Takeuchi jsou dobrou volbou pro stavební firmy, které mají rozmanité zakázky a vyžadují od své techniky maximální produktivitu a univerzálnost. Dealer strojů, společnost VLW, navíc přidává špičkový servis a další služby, jako je například výhodné financování. Poradí také s výběrem příslušenství nebo s vhodnou konfigurací.

Pásové rýpadlo Takeuchi TB 290-2 na stavbě řádu v obci Mrákotín

Ospolečnosti VLW

VLW, spol. s r. o., je dealerem strojů Takeuchi od roku 2011. Společnost pokrývá oblast severní a jižní Moravy, Vysočiny a Pardubicka. Vedle prodeje strojů poskytuje odborný servis, dodává náhradní díly nebo techniku pronajímá. Desítky strojů také firma využívá ve své stavební divizi, která se zabývá výkopovými a zemními pracemi a též specializovanými stavebními činnostmi jako jádrové vrtání, řezání železobetonových stěn a stropů nebo řezání betonových ploch.

Vedle zmíněné techniky Takeuchi dodává VLW svým zákazníkům například elektrické ruční nářadí (Hitachi, Metabo, Narex), elektrocentrály a čerpadla (Honda, Europower, Gesan), topidla a zvlhčovače, diamantovou techniku, kotevní techniku nebo stroje pro zahradnictví. Firma se též podílí na celé řadě společenských a kulturních aktivit v rámci regionu.

STAFAS, sdružení fyzických osob

Společnost podnikatelské bratrské dvojice Bohuslava a Lubomíra Smrčkových podniká ve stavebnictví od roku 1997. Doménou jsou hlavně výkopové zemní práce, při kterých spoléhají na otočná rýpadla Takeuchi (v hmotnostní kategorii 2,5–16 tun). Poskytované služby zahrnují bourací práce, výkopy základů, komplexních inženýrských sítí, bazénů, rybníků; rovněž veškeré terénní úpravy, čištění odpadních jímek a nádrží, zhotovení zpevněných ploch komunikací a chodníků, včetně navážení betonových dlažeb paletizačními vidlemi. Disponují také nákladními automobily o tonáži od 7–26 tun (kontejnerová / sklápěčková provedení). Další z činností je půjčovna vibračních desek (500 a 120 kg), pěchů a ježkového válce. Více informací, kontakty a reference na www.bagrstafas.eu.

Fotogalerie