Nové dampry budou pracovat při výstavbě přibližně 20 kilometrů dlouhého tunelu. Právě tam dává elektrický pohon velký smysl. V uzavřeném prostředí se každá spalovací mašina okamžitě projeví na kvalitě vzduchu, nárocích na větrání i komfortu lidí, kteří v tunelu pracují. Elektrický dampr sice neřeší všechno, pořád jde o těžký stroj ve velmi náročném provozu, ale absence výfukových plynů přímo na pracovišti je v tomto případě zásadní výhoda.
Volvo poslalo do Norska první čtyři kusy
Na stavbu už dorazily první čtyři kloubové dampry Volvo A30 Electric. Další tři mají následovat v příštím měsíci. Stroje byly vyrobeny ve švédském závodě Volvo CE v Braåsu a na norské staveniště urazily zhruba 700 kilometrů.
Nasazuje je společnost LNS, jeden z největších norských stavebních dodavatelů. Pracovat budou pro Hafslund Kraft AS při výstavbě nové vodní elektrárny Hemsil 3 v oblasti Hallingdal, mezi obcemi Hemsedal a Gol.
Tunelový provoz nahrává dobíjení
U elektrické těžké techniky je vždy klíčová otázka, kdy a jak se bude dobíjet. Na Hemsil 3 tomu pomáhá samotný pracovní rytmus. Při ražbě tunelu se pracuje v cyklech, do kterých vstupují odstřely a technologické přestávky. Právě tyto pauzy lze využít pro průběžné nabíjení.
To je důležité. Elektrický dampr se v takovém provozu nemusí chovat jako stroj, který čeká dlouhé hodiny mimo práci. Může využívat čas, kdy by kvůli odstřelům nebo přípravě dalšího postupu stejně nestál v plném nasazení.
Elektrický pohon má přinést tišší a plynulejší práci
První ohlasy obsluhy zmiňují hlavně plynulý chod, komfort a jednoduché ovládání. To u elektrických strojů nepřekvapí, ale u takto velkého dampru je to důležitý signál. Těžká technika se obvykle hodnotí hlavně podle výkonu, odolnosti a schopnosti vydržet směnu v náročném prostředí. Právě proto bude nasazení v Norsku zajímavé sledovat.
Nejde totiž jen o ukázku nové technologie. Stroje budou pracovat v běžném projektu, kde se počítá výkon, dostupnost i provozní spolehlivost.
Stavba má zvýšit výrobu elektřiny
Vodní elektrárna Hemsil 3 má být dokončena v roce 2029. Po uvedení do provozu má zvýšit roční výrobu elektřiny přibližně o 110 GWh. Nasazení elektrických stavebních strojů tak má u projektu dvojí význam: vzniká nový zdroj energie a zároveň se snižují emise spojené se samotnou výstavbou.
Norsko tím znovu potvrzuje, že u bezemisní techniky nechce zůstávat jen u plánů. Skutečným testem ale nebude slavnostní předání strojů, nýbrž až každodenní práce v tunelu. Právě tam se ukáže, jak si elektrické dampry poradí s reálným stavebním provozem.
