My jsme se za panem Lexou vypravili do Karlových Varů, kde pod taktovkou jeho firmy probíhala demolice Dvorského mostu (místními pamětníky přezdívaného také jako most „československo-sovětského přátelství – vysvětlíme si později).
Na hrubou práci s pořádnou výbavou
Na demolici bylo nasazeno pásové rýpadlo Volvo, Cat a tři nové bagry SANY. Z příslušenství se zde uplatnila hydraulická kladiva Atlas Copco (zejména v první fázi, kdy se rozbíjela mostovka a shazovaly pilíře) a pak lžice RENOMAG. Tento český výrobce je dnes pro firmu LB dvorním dodavatelem lžic, lopat a dalšího příslušenství jako jsou zuby, desky, břity nebo mezizubové segmenty. Objemově se používané příslušenství pohybuje od čtvrt kubíku (lžice na rýpadlo-nakladači Cat) až po 3,5kubíkovou lžici na 50tunovém rýpadle VOLVO. S trochou nadsázky majitel stavební firmy říká, že všechno, co se na strojích hýbe, nese nějakou stopu od RENOMAGu (od břitů na buldozeru až po břity na demoličním drapáku).
„Když jsem dělal nedávno výběrové řízení na tři nové stroje, už jsem měl v podmínkách, že lžice musejí být Renomag,” říká Josef Lexa na úvod vyprávění o tom, jak se utvářela loajalita k této značce. Podle jeho slov by některé továrně dodávané lžice sotva vydržely více než jednu demolici. „Vezměte si, že my většinou děláme tu nejtěžší práci, co v zemařině je,” vysvětluje Josef Lexa a dodává: „Hrubá příprava staveb, odstraňování betonů, železobetonů, kutání ve skále, na to všechno potřebujete pořádné nářadí a ne nějakou lžičku na kafe.” Na příslušenství z Rosic chválí zejména spolehlivost a velkou odolnost, která je dána promyšlenou konstrukcí ochranných prvků. Tyto lžice mají ultrapevné lité boční výztuhy, chránící lopatu při pronikání do smíšeného materiálu; vyztužené je i jejich dno, které je tak chráněné proti nadměrnému otěru. Zárukou dlouhé životnosti je použitá vysokopevnostní ocel, kterou najdeme nejen na korpusu lžice, ale také na konstrukci zavěšení, kde pomáhá zabraňovat nežádoucímu kroucení.
Historická prokletí Dvorského mostu
Se samotným místem se pojí zajímavá historie. Most přes řeku tady stál už od roku 1880. V roce 1959 byl most uveden do provizorního stavu poté, co se zřítil pod projíždějícím jeřábem. Ten se naštěstí podle pamětníků zarazil o zamrzlou řeku. V provizorním stavu pak fungoval až do srpna 1968, kdy se odehrála další kuriozita. Při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy vjel na most sovětský tank a provizorní stavba váhu neunesla. Traduje se, že řidič tanku si vysvětlil značku „maximálně 4 t“ jako „maximálně 4 tanky“. Jestli jde o povedený vtip nebo realitu, se dnes již nedozvíme. Každopádně v období normalizace byl most místními přezdíván mostem „československo-sovětského přátelství“.
Demolice je královskou disciplínou
Demolice mostů a následné zpracování zbytkového materiálu je specifickou disciplínou. Nikdy si totiž nemůžete být jisti, na co v zemi narazíte. Platí to zejména u staveb ze socialistické éry, ale také z počátku devadesátých let. Jeden takový oříšek museli rozlousknout také na tomto mostě. V prostorech, kde se dnes hloubí jímka pro nový pilíř, narazili strojníci z LB na krásně rovnou vybetonovanou stěnu. Při rozebírání se nicméně zjistilo, že pod ní byl do hloubky nějakých čtyř metrů vylitý beton. „Vypadalo to spíš jako základy pro atomový bunkr, bušili jsme do toho týden, než se nám podařilo to rozbít,” vypráví s úsměven Josef Lexa. „Dříve se prostě všude dával beton, ztraceným bedněním se tehdy nikdo nezdržoval.” Je jasné, že při třídění sutin z takových staveb je potřeba mít funkční výbavu, na kterou se dodavatel stavby může stoprocentně spolehnout – počínaje lidmi, stroji a konče příslušenstvím. Použitím kvalitních lžic nebo lopat odpadá stavebním firmám také jedno logistické dilema: nemusejí přemýšlet, kam který stroj pošlou, protože vědí, že jejich příslušenství je robustní a v pohodě zvládne i nějakou tu improvizaci, které se občas prostě nevyhnete.
Lidské vlastnosti se také počítají!
Jak bylo řečeno na začátku, spolupráce s českým (nebo spíše moravským) výrobcem lžic a lopat se vyvíjela postupně a kromě kvality produktů oceňuje majitel firmy LB také výborný přístup prodejce, Petra Kollera. „Když se do něčeho zakousne, jde si za tím a nám tato vlastnost hodně pomáhá,” vysvětluje pan Lexa. Rozhodující v této branži, zejména v dnešní době, jsou také dodací lhůty. V RENOMAGu se na novou lžici nebo lopatu většinou měsíce nečeká (u některých dodavatelů jsou dnes lhůty i více než 4 měsíce). Jednoznačná orientace na zákazníka se samozřejmě promítá v praxi, například při řešení nečekaných problémů. V RENOMAGu tak pro společnost LB kompletně zrepasovali prasklé rameno 50tunového bagru. Rameno se demontovalo a odvezlo do dílen v Rosicích u Brna, kde se o něj technici postarali. V případě potřeby je možné provést generální opravu příslušenství přímo na stroji – u LB takto nechali opravit lžici na starším rýpadle Volvo, které v jednom z lomů těží vysoce abrazivní žulu. Poslední případ, kdy jim vyšel RENOMAG vstříc, je z této aktuální demolice mostu přes řeku Ohři. Na starším 30tunovém demoličním rýpadle je na zvedacích pístnicích čep, který jde skrz uvnitř metr širokého ramene. A tento čep se přesně uprostřed zlomil. Nový díl dodal expresně ze svých skladů kdo jiný než RENOMAG, a navíc byl v porovnání s originálním dílem výrobce zhruba za pětinu(!) ceny.
„V této branži nejde o nic jiného než o sbírání zkušeností. Ty vás mohou dovést k nějakému nápadu, který pak u zákazníka převedete do praxe,” prozrazuje svou filozofii obchodní zástupce RENOMAG, Petr Koller, který se do Karlových Varů přijel osobně podívat, jak pokračují práce na mostu. „V podstatě se dá říci, že naše služby se s drobnými obměnami pořád opakují. Jsou to dodávky lopat, lžic, podvozkových dílů na buldozer, dále třeba desek, břitů nebo mezizubových segmentů. Občas děláme nějaké opravy na stroji, přečepování ramen a podobně.”
Na návštěvě na Hutnickém vrchu
Společnost LB vlastní kamenolom Hutnický vrch nedaleko Karlových Varů a kamenolom v Lipné u Házlova. I tady najdeme na strojích takřka výhradně příslušenství RENOMAG. Na Hutnický vrch se jedeme podívat osobně. Jedná se o kamenolom, kde se dříve těžil sloupkový čedič. Dnes se tu těží žulová vyvřelina, která je jako čistě stavební materiál nevhodná (rozpadá se), zato se velmi dobře hodí pro hutnění nebo do základů při stavbě inženýrských sítí. Ostatně – velké množství tohoto materiálu bylo použito jako podklad při stavbě obchvatu Karlových Varů.
Na místě na nás čeká kolový nakladač Cat 956 H s lomovou lopatou RENOMAG. Ta je opatřena šípovým břitem (z důvodu snadnějšího pronikání do materiálu), dále systémem mezizubových výměnných segmentů a zubů Esco Ultralok a stabilizačními deskami zespodu. Základním kritériem výběru byla robustnost lopaty, protože firma ji chtěla plnohodnotně využívat jak v lomu u stěny, tak v expedičním provozu při manipulaci s recykláty. Lopata dostává podle zdejšího strojníka pořádně zabrat a ačkoli slouží od roku 2016, vykazuje pouze mírné náznaky opotřebení (míra opotřebení se u těchto lopat pozná tak, že se na vnitřní straně dna začnou vyrýsovávat zavěšení). „Hrne to bez problému úplně všechno, sypké i pevné materiály, šutr, panely i beton,” říká s úsměvem strojník, který si kvůli nám udělal krátkou pauzu. Z jeho slov vyplývá, že jiné lopaty by v podobném provozu měly životnost už dávnou za sebou. Tříkubíková lopata vypadá navzdory svému „rodnému listu” skutečně obstojně; příslušnost k elitě dokazuje také štítek „HARDOX in My Body”, což je certifikát potvrzující, že lopata je vyrobena z otěruvzdorné oceli Hardox®. Její hlavní výhodou je, že je odolnější vůči opotřebení, prasklinám a trhlinám, méně váží a umožňuje přenášet větší užitečné zatížení.
Návštěva v Karlových Varech se mimořádně vydařila. Dozvěděli jsme se spoustu poznatků z provozu a také něco o zdejší historii. Lopaty a lžice RENOMAG tu dělají hodně kvalitní službu a opět se také ukázalo, jak důležité jsou kromě kvality samotného produktu také mezilidské vztahy, které „na trase LB–RENOMAG” fungují na jedničku.
Fotogalerie
