Dnes je 13.10. – svátek slaví Renáta

Vynálezce hrubotřídiče navázal ve Šternberku na tradici české „strojařiny“. Stroje odtud putují do celého světa

Zveřejněno: 26. 2. 2020

Fotbalisté České republiky získávají stříbrné medaile na mistrovství Evropy, v Praze na Letné vystupuje popová ikona Michael Jackson a Ivo Lukačovič spouští internetový portál Seznam.cz. To jsou kulisy roku 1996. V témže roce, jenom kousek na západ od nás, představují zástupci rodinné nizozemské firmy Keestrack překvapené odborné veřejnosti svou novinku: první hrubotřídič na světě.

Kees Hoogendoorn v roce 1996 před prvním třídičem umožňujícím mimo jiné přímé plnění. Inovace se postupem času změnila v průmyslový standard

Plně mobilní stroj na pásovém podvozku (do té doby byly na trhu převážně semi-mobilní třídiče) vynikal robustní konstrukcí, flexibilitou (třídič byl podobně jako dnešní typy vlastně stavebnicí, kterou je možné dle potřeby přestavět), ale hlavně díky kruhovému tvaru kmitů dosahuje výborných výsledků při třídění tzv. primárně podrceného materiálu. Zabíhat do přílišných detailů fyziky nebo konstrukčního inženýrství nemá smysl, podstatné je, že tento koncept převzali do výroby postupně takřka všichni výrobci třídičů a drtičů na trhu. Proč si to tehdy zakladatelé firmy Keestrack (Kees Hoogendoorn a jeho žena Annet Schoenmaker) nenechali patentovat, nevíme, nicméně od představení „4518ky” už nebylo nic jako dříve...

Historická fotografie, na které je zachycen model 4518 na podvalníku tahače (zdroj keestrack.com zachycený službou web.archive.org)
Historická fotografie, na které je zachycen model 4518 na podvalníku tahače (zdroj keestrack.com zachycený službou web.archive.org)

Přesun výroby do Šternberka

Stoupající celosvětová poptávka vedla k rozhodnutí zahájit velkokapacitní výrobu a postavit první vlastní výrobní závod. A tady, v roce 2001, se začíná odehrávat příběh s českým podtextem. Do nového závodu ve Šternberku se pod vedením výrobního a logistického specialisty Waltera Kaisera přesouvá výroba třídičů (výroba drtičů zahájena o tři roky později) a počet zaměstnanců roste nevídaným tempem. Od prvních pěti „průkopníků” značky v čele s již zmíněným Walterem Kaiserem stoupá jejich počet na 100 (2003), 250 (2005), až k dnešním bezmála pěti stovkám. Závod se z kapacitních důvodů dvakrát rozšiřuje. Naposledy prošel úpravami minulý rok a prostory se rozšířily na 8 740 m2.

Kde se třídiče a drtiče používají?

Díky variabilitě sít a kazetové technologii, která usnadňuje výměnu sít, je spektrum použití strojů téměř neomezené. Stroje nacházejí uplatnění v kamenolomech, povrchových dolech, při pozemních a rekultivačních činnostech, v pískovnách, při recyklaci skládek, likvidaci železobetonu apod. Se stroji je možné manévrovat pomocí rádiového dálkového ovládání a nastavit ho do optimální polohy. Navíc je každý stroj konstruován tak, aby ho bylo možné v transportní poloze přepravit kamionovou dopravou při dodržení standardních přepravních rozměrů.

Moravská továrna je unikátní ještě z jednoho úhlu pohledu: není to totiž žádná obyčejná „montovna”, ale pod jednou střechou tu sídlí i vývojářské středisko, nebo moderní lakovna (jde o antikorozivní zinkofosfátovou práškovou nano lakovnu).

Z nových montážních linek ve Šternberku dnes sjíždějí hrubotřídiče modelové řady K3 – K4, ale také třeba zbrusu nový odrazový drtič s typovým označením R3e. Ve výrobě řízené počítačem byly zavedeny nejmodernější výrobní postupy. Současné portfolio výrobce čítá šest produktových řad a celkem 22 konkrétních typů mobilních drtičů a třídičů. Ve Šternberku ale umějí i zakázkovou výrobu. Vzhledem k tomu, že stroje se odtud odvážejí do celého světa, občas tu musejí řešit i požadavek na specifickou výbavu.

Nový výrobní závod ve Šternberku při zahájení provozu v roce 2018
Nový výrobní závod ve Šternberku při zahájení provozu v roce 2018

Inovace mají zelenou

Keestrack je ve svém oboru průkopníkem. Nejen že je podepsán pod prvním hrubotřídičem na světě, ale zavedl do výroby také řadu inovačních prvků. Za zmínku stojí například speciální senzor pro snímání zátěže hydrauliky, který se postará o to, aby se výkon hydraulického systému přizpůsobil aktuální zátěži.

Z hlediska produktivity je významné i tzv. plug-out řešení, tedy napojení drtiče na externí zdroj energie a zajímavá je i možnost propojovat jednotlivé stroje mezi sebou, přičemž pohon celé takové soustavy zajišťuje pouze jeden drtič.

Autor: Jan Rybář
Foto: Keestrack
 

Nové

Projede úzkými dveřmi, na práci se rozšíří. Cat 301 CR nahrazuje nejmenší rypadlo značky

Zveřejněno 13.10. Dostat rypadlo na místo práce může být v úzkém průchodu nebo mezi budovami první překážkou. Nový Cat 301 CR ji řeší podvozkem, který lze zúžit na 730 mm a po příjezdu rozšířit pro lepší stabilitu. Nástupce modelu 300.9D přidává vyšší rypné síly,… celý příspěvek

Liebherr on Tour 2026

Zveřejněno 12.10. Dne 9. října jsme navštívili lom Chomutovice, kde se konala akce Liebherr on Tour 2026. Návštěvníci si mohli vyzkoušet stavební stroje, seznámit se s moderními technologiemi a sledovat komentovanou demo show i soutěž strojníků. Nahlédněte s námi do… celý příspěvek

Jak se staví nemocnice? V San Franciscu se spoléhají na jeřáby WOLFF

Zveřejněno 9.10. Postavit novou nemocnici je náročné samo o sobě. V San Franciscu stavbu navíc komplikuje nedostatek místa a nutnost brát ohled na pacienty i zdravotníky v sousedních budovách. Při výstavbě UCSF Health Helen Diller Hospital proto většinu materiálu… celý příspěvek