Prodej náhradních dílů, použitých stavebních strojů a příslušenství | STAVTECH CZ
Dnes je 21.10. – svátek slaví Brigita

Systémy recyklace stavebních a demoličních odpadů

Zveřejněno: 18. 3. 2012

Stavební a demoliční odpady (SDO) vznikají v souvislosti se stavebními pracemi. Nejčastěji se jedná o odpad vzniklý při demoliční činnosti pozemních a dopravních staveb. Stavební a demoliční odpad vzniká také při realizaci nových staveb, zde se však jedná zejména o výkopovou zeminu a kamenivo.

Stavební a demoliční odpady představují hmotnostně cca čtvrtinu až třetinu produkce všech odpadů, a to jak v ČR, tak i v ostatních zemích EU. V řadě zemí EU však mají dle dostupných statistických údajů dokonce výrazně vyšší podíl – v Rakousku, Německu a Holandsku je to více než 50 % (Eurostat, 2010). Jak je zřejmé, jedná se v řadě zemí v oblasti odpadů o hlavní materiálový tok. S cílem minimalizovat objemy ukládaných odpadů je rozvoj recyklace stavebních a demoličních odpadů velmi žádoucí a má také značný význam na indikátory sledující množství ukládaných odpadů.

Recykláty vyrobené ze stavebních a demoličních odpadů také šetří významně nerostné surovinové zdroje – a to jak kamenivo, tak také ropu (asfalty). Produkce recyklovaného kameniva ze stavebních a demoličních odpadů se pohybuje v jednotlivých zemích EU kolem 5 % až 15 % produkce přírodního stavebního kameniva.

Systémy sběru stavebních a demoličních odpadů

Dle katalogu odpadů (Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví katalog odpadů) jsou stavební a demoliční odpady zařazeny do skupiny odpadů 17 s touto definicí „Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst”. Přehled nejčastěji využívaných SDO pro výrobu recyklovaného kameniva1) je v tab. 1.

Tab. 1. Nejčastěji využívané SDO pro výrobu recyklovaného kameniva1)
SkupinaNázev odpadu
17 01Beton, cihly, tašky a keramika
17 01 01Beton
17 01 02Cihly
17 01 03Tašky a keramické výrobky
17 01 07Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06
17 03Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu
17 03 02Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01
17 05Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina
17 05 04Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03
17 05 06Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05
17 05 08Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07
17 09Jiné stavební a demoliční odpady
17 09 04Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03
Součty uvedené v jednotlivých skupinách (šedá pole) zahrnují i hodnoty v tabulce neuvedené (jedná se o materiály znečištěné nebezpečnými látkami, jejichž recyklace je obtížná a tato problematika je mimo rámec tohoto článku). (Zdroj – databáze CENIA)

Systém získávání stavebního a demoličního odpadu pro účely následné recyklace je ovlivněn řadou faktorů, spojených se vznikem tohoto materiálu. Zejména se jedná o:

  • charakter stavby, ze které stavební a demoliční odpad vzniká ať již v důsledku demolice, rekonstrukce nebo nové stavby (nadzemní stavba, liniová stavba, stavba tunelu atd.),
  • množství a druhové složení stavebního a demoličního odpadu,
  • u demolicí způsob jejich provádění (selektivnost demolice – důsledné oddělování jednotlivých druhů stavebního a demoličního odpadu).
  • Sběr stavebního a demoličního odpadu probíhá nejčastěji těmito způsoby:

  • původce, resp. držitel odpadu jej odevzdá v závodě, který tento přímo materiál recykluje,
  • původce, resp. držitel odpadu jej odevzdá v mezideponii stavebních a demoličních odpadů (jejíž provozovatel má souhlas k nakládání se stavebními a demoličními odpady). V těchto mezideponiích probíhá vlastní recyklace kampaňovitě, podle množství uložených SDO,
  • vzniklý stavební a demoliční odpad se recykluje přímo v místě svého vzniku. Pokud je recyklát vyrobený tímto způsobem opět užit při následné stavbě v místě majitelem demolované (rekonstruované) stavby, nestává se podle zákona 185/2001 Sb. o odpadech ve znění násl. předpisů dle §3 odst 1 odpadem (proto takto recyklovaný stavební a demoliční odpad není zahrnut do statistik nakládání s odpady).

Systém sběru stavebního a demoličního odpadu bývá velmi často regulován obcemi, které jsou ve svých vyhláškách oprávněny stanovit způsoby nakládání se SDO. V tomto případě obec podle své velikosti může stanovit jedno až několik středisek, kde je vzniklý stavební a demoliční odpad přímo recyklován nebo mezideponován. V ČR obce neprovozují přímo recyklační linky na zpracování stavebního a demoličního odpadu, ale řada z nich vlastní mezideponie na dočasné uložení tohoto materiálu před vlastní recyklací.

Na základě provedených šetření „Asociací pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v České republice” (ARSM) v roce 2011 bylo zjištěno, že po celé ČR existuje rozsáhlá síť recyklačních středisek a mezideponií stavebního a demoličního odpadu, kde jej mohou jeho původci za poplatek ponechat k recyklaci (podrobněji viz kap. 4).

Recyklace stavebního odpadu za pomoci mobilního drtiče PC 2 a demoličního drapáku
MG 1800 na stroji JCB (foto Hana Solařová)
Recyklace stavebního odpadu za pomoci mobilního drtiče PC 2 a demoličního drapáku MG 1800 na stroji JCB (foto Hana Solařová)

Materiálové toky v oblasti stavebních a demoličních odpadů

Pro tvorbu jakéhokoliv systému pro oblast využívání druhotných surovin je zcela nezbytné analyzovat materiálové toky – tzn. zdroje i způsoby nakládání s nimi. ARSM se této problematice věnovala velmi intenzivně v uplynulém desetiletí a každoročně prováděla vlastní průzkum u hlavních výrobců recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů [2].

S ohledem na současné trendy v recyklaci stavebních a demoličních odpadů, kdy si řada stavebních firem pořizuje vlastní drtiče a třídiče pro recyklaci a vyrobené recykláty používá pro svoji potřebu, je zjištění skutečného stavu velmi obtížné. Při pokusu o provedení analýzy za rok 2009 byla ze strany ARSM nejprve oslovena řada firem, které recyklují minerální stavební odpady, ale kde ochota poskytnout údaje pro průzkum ARSM byla minimální. Situace se zhoršovala každým rokem s nárůstem a komplikovaností legislativy pro recyklaci. Tak došlo k situaci, kdy by sebraná data nebyla kompletní, což by postrádalo smysl celého průzkumu. Z analýz z předchozích let bylo ze strany ARSM jednoznačně prokázáno, že produkce recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů je v databázi ISOH, kterou vede CENIA, zastoupena pouze ca 50 % (podle jednotlivých skupin odpadů), zbývajících 50 % jde mimo tuto databázi. Lze však konstatovat, že obdobně nepřesný systém vykazování nakládání se stavebními a demoličními odpady a produkce recyklátů z nich vyrobených je ve většině evropských zemí.

S vědomím výše uvedené skutečnosti je pak nutno nahlížet i na tabulku produkce stavebních a demoličních odpadů za roky 2006 až 2010. Způsoby nakládání se stavebními a demoličními odpady jsou uvedeny v tab. 2. Kódy nakládání jsou dle vyhlášky 383/2001 a jsou uvedeny v tab. 3.

Tab. 2. Produkce vybraných stavebních a demoliční odpadů v letech 2006–2010
SkupinaNázev odpadurok 2006rok 2007rok 2008rok 2009rok 2010
[kt][kt][kt][kt][kt]
17 01Beton, cihly, tašky a keramika3 2404 6282 9342 9983 167
17 01 01Beton1 1081 8151 2241 1321 163
17 01 02Cihly963761861919834
17 01 03Tašky a keramické výrobky3912131518
17 01 07Směsi neuvedené pod č. 17 01 061 0261 9587938861 130
17 03Asfaltové směsi, dehet a výr. z dehtu345505445516466
17 03 02Asfalt. směsi neuvedené pod č. 17 03 01339493437513456
17 05Zemina (včetně vytěžené zeminy z kont. míst), kamení a vytěžená hlušina7 8349 17611 39610 70810 845
17 05 04Zem. a kam. neuvedené pod č. 17 05 037 2378 48110 0269 1168 825
17 05 06Vyt. hlušina neuvedená pod č. 17 05 051452927071 0031 687
17 05 08Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07266791755447
17 06Izol. a staveb. materiály s azbestem81968674111
17 08Stavební materiál na bázi sádry810677
17 09Jiné stavební a demoliční odpady418702497580614
17 09 04Sm. SDO neuv. pod č. 170901, 02, 03343642449485555
CELKEM11 92615 11815 36514 88315 210
z toho 1701 + 170302 + 1709043 8185 6813 7783 9494 146
což z celkového SDO činí [%]32 %38 %25 %27 %27 %
Součty uvedené v jednotlivých skupinách (šedá pole) zahrnují i hodnoty v tabulce neuvedené (jedná se o materiály znečištěné nebezpečnými látkami, jejichž recyklace je obtížná a tato problematika je mimo rámec tohoto článku). (Zdroj – databáze CENIA)
SkupinaNázev odpadurok 2009rok 2010
produkce [kt]recyklováno [kt]rekult. A TÚ [kt]skládkováno [kt]produkce [kt]recyklováno [kt]rekult. A TÚ [kt]skládkováno [kt]
A00R5N1D1A00R5N1D1
17 01Beton, cihly, tašky a keramika2 9981 3478211503 1671 38975892
17 01 01Beton1 132583209571 16364324727
17 01 02Cihly9194393605383435726439
17 01 03Tašky a keramické výrobky1545318342
17 01 07Směsi neuvedené pod č. 17 01 06886320239381 13038624424
17 03Asf. směsi, dehet a výr. z dehtu5162611310466285259
17 03 02Asf. Směsi neuvedené pod č. 17 03 015132611210456285158
17 05Zemina (včetně vytěžené zeminy)10 7087977 33028110 8456184 720246
17 05 04Zem. a kam. neuvedené pod č. 17 05 039 1167916 4442678 8256074 348237
17 05 06Vyt. hlušina neuvedená pod č. 17 05 051 0033842141 68723477
17 05 08Štěrk ze železničního svršku54390477212
17 06Izol. a staveb. materiály s azbestem7401541110566
17 08Stavební materiál na bázi sádry70437112
17 09Jiné stavební a demoliční odpady580985619261418246150
17 09 04Sm. SDO neuv. pod č. 170901, 02, 03485982919255518237150
CELKEM14 8832 5038 22569015 2102 4755 555565
Kódy nakládání dle zákona č. 185/2001 Sb. a databáze CENIA
R5 ... AR5 + BR5 Vlastní + převzatý odpad – recyklace/znovuzískání ostatních anorganických materiálů
N1 ... AN1 + BN1 Vlastní + převzatý odpad – využití odpadů na rekultivace, terénní úpravy apod.
D1 ... AD1 + BD1 Vlastní + převzatý odpad – ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (skládkování) (Zdroj – databáze CENIA)

Kapacity recyklačních zařízení

Z hlediska materiálových toků lze na základě šetření Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR v letech 1999 až 2008 [2] konstatovat, že objemy stavebních a demoličních odpadů zrecyklovaných v prostoru demolic dosahují ca 50 % až 60 % produkce recyklovaných materiálů v ČR. Jinými slovy řečeno, množství recyklovaných materiálů produkovaných přímo v prostoru recyklačních provozoven je přibližně shodné, nebo mírně nižší, než množství recyklátů vyprodukovaných přímo v lokalitách demolic.

V České republice bylo dle šetření provedeného ze strany Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR počátkem roku 2011 přibližně 88 podnikatelských subjektů, které vlastní jedno nebo více strojních zařízení pro recyklaci stavební a demoliční sutě a mají veškerá nutná povolení a souhlasy k nakládání se stavebními a demoličními odpady. Tyto firmy provozují po celém území ČR (ale občas také v zahraničí – např. Slovensko, Bulharsko, Srbsko) celkem 133 drtičů (většinou mobilních) s celkovou reálnou hodinovou kapacitou zpracovávaného materiálu zhruba HK = 9 700 tun/hod a 105 třídičů (také v převážné míře mobilních) [3].

Celková množství recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (včetně výkopových zemin a kameniva) dosahovala dle databáze ISOH (2011) v letech 2006 až 2009 celkově 2,5 až 3,1 miliónu tun. Dle databáze ARSM se toto množství pohybovalo v rozmezí 4,7 mil. tun (2006) až 6 mil. tun (rok 2007). Výrazný rozdíl hodnot dle databáze ISOH a ARSM je dán tím, že v databázi ISOH nejsou zahrnuty recyklované stavební a demoliční odpady přímo v místě demolic.

Celková roční kapacita recyklačních zařízení v současnosti dosahuje při jejich předpokládaném ročním časovém využití PHR = 1 500 hod hodnotu:

CK = PHR · HK = 1 500 · 9 700 = 14,55 miliónů tun ročně

Jak je z výše uvedeného zřejmé, je v ČR výrazný nepoměr mezi výrobní kapacitou strojních technologií pro recyklaci stavebního a demoličního odpadu a produkcí recyklátů z něj vyrobených. Kapacitně je obor recyklace stavebních a demoličních odpadů v současnosti nastaven tak, že by byl schopen zpracovávat 2,5 až 3 krát vyšší objemy, než které jsou pro recyklaci k dispozici.

Disproporci mezi výkonností pořízené technologie (většinou mobilního drtiče a třídiče a s tím související další stroje – např. nakladače a rypadla) řeší jejich provozovatelé tím, že nabízejí své služby (zejména v období mimo stavební sezónu) v kamenolomech, kde pracují jako sekundární, případně terciární drtiče přírodního stavebního kamene.

Zhodnocení a závěr

Recykláty vyrobené z inertních minerálních stavebních sutí nalezly v uplynulých letech své uplatnění v řadě aplikací stavební výroby. Jedná se o materiály, které se při dodržení technologie jejich výroby a zejména technologie při aplikaci do stavby nejen vyrovnají přírodnímu kamenivu, ale v řadě případů dosahují i lepších vlastností (např. zbytky maltovin v recyklátu z cihelného zdiva působí po zhutnění jako stabilizační složka).

Pro prosazování dalšího rozvoje recyklace stavebních a demoličních odpadů na evropské úrovni lze označit za zcela nezastupitelnou i spolupráci některých národních svazů sdružených do European Quality Association for Recycling e.V. (EQAR), jejímž členem je i ARSM. Je to jediná možnost, jak získat rychle přehled o dění v oblasti recyklace SDO na evropské úrovni a mít možnost do něj alespoň částečně zasáhnout.

Konference RECYCLING 2012

Celé šíři problematiky recyklace stavebních a demoličních odpadů se bude věnovat jednání tradiční odborné konference o recyklaci stavebních a demoličních odpadů. V letošním roce proběhne ve dnech 15. až 16. března již 17. ročník pod názvem RECYCLING 2012 a budou zde přítomni účastníci jak z ČR tak i některých okolních zemí (Slovensko, Rakousko). Také je očekávána účast řady řídících pracovníků státní správy, kteří se problematikou zabývají. Více informací na webových stránkách organizátora konference – Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR – www.arsm.cz.

Literatura

[1] Směrnice Evropského parlamentu a Radu 98/2008 o odpadech.

[2] ŠKOPÁN, M: Analýza produkce recyklátů ze SDO a možnosti jejich uplatnění na trhu. In Sborník RECYCLING 2011 „Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin”, VUT Brno 2010, ISBN 978-80-214-4061-6, pp. 56-71.

[3] kolektiv: „Strategický analytický dokument pro oblast využívání druhotných surovin (Politika druhotných surovin)” Závěrečná zpráva řešení. IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při NF VŠE Praha, EKO KOM a.s. Praha, 2011.

1 V ČR existuje řada harmonizovaných norem, které umožňují jednoznačně využití recyklovaných inertních minerálních stavebních odpadů jako recyklovaného kameniva. Např. ČSN EN 12620, ČSN EN 13242 atd. V těchto normách je vždy definováno kamenivo jako „zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované“. Recyklované kamenivo je definováno jako „kamenivo získané zpracováním anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci“.
Autor: doc. Ing. Miroslav Škopán, CSc.
Foto: Archiv firmy
 

Nové

Premiéra atraktivních novinek DAF v malebné Andalusii

Zveřejněno 20.10. Pro udržitelný vývoj modré planety je nutné, aby lidé byli nejen dobrými a svědomitými hospodáři, ale aby dokázali soužívat s přírodou. Jak toho ale dosáhnout v současnosti s přebujelou technikou, a to i v takových oblastech jakou je doprava, bez… celý příspěvek

Kolové rýpadlo Hydradig a teleskopické manipulátory JCB jsou novými posilami společnosti Agrostav

Zveřejněno 19.10. V Bystřici nedaleko Benešova u Prahy právě probíhá výstavba moderního zemědělského provozu. Postavit kravíny, maštale a kompletní zázemí pro chov skotu má na starost jihlavská akciová společnost AGROSTAV. Tato firma nedávno pořídila do své flotily… celý příspěvek

Co dělat, když ceny materiálů a práce letí vzhůru? Pomohou drticí a třídicí lopaty

Zveřejněno 17.10. Tuzemské stavební firmy postupně přicházejí na chuť speciálnímu příslušenství, které násobně zvyšuje efektivitu práce. Patří sem nejrůznější tiltorátory, speciální drapáky, ale poslední dobou jsou v kurzu také drticí a třídicí lopaty MB CRUSHER na… celý příspěvek