MONTABERT - Evropský výrobce kvalitního příslušenství pro demolice
Dnes je 14.11. – svátek slaví Sáva

Posuzování shody stavebních strojů: nové významné změny v české legislativě

Zveřejněno: 25. 10. 2003

Druhá polovina letošního roku přinesla celou řadu novelizací stávajících předpisů z oblasti posuzování shody. Některé změny jsou velmi významné jak pro období do okamžiku vstupu ČR do EU, tak i pro již nepříliš vzdálené období po termínu vstupu.



V loňském roce vyšla významná novela zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů - zákon č. 205/2002 Sb., o kterém se tvrdilo, že je poslední změnou před vstupem ČR do EU.
Tato novela již měla definitivně připravit paragrafy do bezvadného znění a odstranit všechny zbylé chyby. Rok se s rokem sešel a máme tu další novelu - 31.7.2003 v částce 79 Sbírky vyšel zákon č. 226/ 2003 Sb., ze dne 26.6.2003, kterým se mění zákon 22. A aby byl výčet novel úplný, 6.8.2003 v částce 93 Sbírky vyšel další zákon č. 277/2003 Sb., ze dne 6. srpna 2003, žádné změny neustavuje).
Mezi posledními legislativními změnami, které se dotýkají posuzování shody stavebních strojů, je velmi důležité nepřehlédnout ještě další novelu, tentokrát nařízení vlády č. 251/2003 Sb., vydané dne 6.8.2003 v částce 85 Sbírky, ze dne 21. července 2003, kterým se mění některá nařízení vlády vydaná k provedení zákona č. 22/1997 (ve znění pozdějších předpisů). O co vlastně v novelách jde? Autoři novel se k cílům výše uvedených změn vyjadřují asi v tomto duchu:

- bylo potřeba přizpůsobit znění stávající legislativy pro již dlouho očekávanou novelu Protokolu PECA a zároveň nebylo cílem změn oproti stávajícímu stavu cokoliv věcně měnit, bylo pouze potřeba vypustit ze znění zákona formulace § 13a dostat je se stejným účinkem do jednotlivých nařízení vlády. Dovolím si zde podrobněji rozebrat nejen vlastní princip postupu podle původního a dnes již „slavného“ § 13a, ale i legislativní prostředky, které byly k tomuto nynějšímu přesunu do jednotlivých nařízení vlády použity.
Podle mého názoru byl největší problém předchozí novely v její aplikaci na požadavky posouzení shody a to hlavně v oblasti požadavků na dokumentaci o tomto posouzení u dovozců výrobků, jejichž výrobce sídlí v tzv. „třetích zemích“ (tj. mimo ČR a EU). Velkorysý výklad znění § 13a umožňoval dovoz takovýchto výrobků (pokud samozřejmě spadaly pod sektory Protokolu PECA a do posouzení shody modulem A) pouze s označením CE a s vydaným ES prohlášením o shodě. Dovozce nemusel disponovat žádnou další dokumentací a nebylo ani jasné, po kom ji lze prakticky vyžadovat.
Tento stav byl (a dosud je) nerovnoprávný k tuzemským výrobcům a také nebyl (a dosud není) dostatečnou zárukou bezpečnosti výrobků. Zároveň jednostranně poskytoval výhody dohodnuté recipročně mezi smluvními stranami Protokolu PECA i třetím zemím, což vlastně staví tuto smlouvu do pozice zbytečnosti. A je zřejmé, že ani poslední novely nechtějí na tomto stavu nic měnit.

Protože se vše točí kolem Protokolu PECA, je namístě zde stručně nastínit, co to vlastně je. Protokol k Evropské dohodě o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků mezi Českou republikou a Evropským společenstvím, zkráceně PECA, je dohoda sjednaná a podepsaná mezi ČR a EU, která vstoupila v účinnost 1.7.2001.
Týká se posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků a umožňuje vzájemné uznávání výsledků posuzování shody. Cílem je, aby ČR dosáhla ve spolupráci s EU plné shody s technickými předpisy EU, s Evropskou normalizací a s postupy posuzování shody v dohodnutých sektorech a aby této shody bylo využito v oblasti obchodu.
PECA prakticky umožňuje v dohodnutých sektorech výrobků volný pohyb zboží (ale jen toho, jehož země původu je ČR nebo členský stát EU) mezi ČR a EU - obdobně, jako to zatím platí výlučně mezi členskými státy EU. Dalším přínosem je účast ČR v příslušných strukturách Evropské komise ještě v předvstupním období a zároveň uznávání našeho systému posuzování shody v EU, tzn. proniknutí našich výrobků na trh EU bez duplicitního prověřování.

V neposlední řadě je zde dalším přínosem skutečnost, že české autorizované osoby se staly (v rozsahu Protokolu PECA) notifikovanými orgány, které působí v procesu posuzování shody jako třetí strany, s plnoprávným postavením se všemi dalšími notifikovanými orgány působícími v daném sektoru.
Protokol PECA Vlastní Protokol PECA je tvořen jednak základní rámcovou částí, která deklaruje obecná ustanovení a principy uplatňování PECA, jednak skupinou sektorových příloh, které stanovují konkrétní podrobnosti pro jednotlivé výrobkové oblasti. Protokol PECA se netýká oblastí dosud spadajících výhradně do národní legislativy (např.dopravní bezpečnost, důlní činnost, drážní předpisy atp.), Protokol PECA ve schváleném a dosud platném znění má však dvě zásadní a významná omezení:

• platí pouze v oblasti tzv. sektorových příloh Protokolu, tzn. pouze pro ty dvojice předpisů (české nařízení vlády

• evropská směrnice), u nichž bylo oběma stranami uznáno a schváleno, ze jsou natolik blízké, aby byly vzájemně uznávány. Těchto sektorových příloh je dnes schváleno 10 a jsou zde pro stavební a zemní stroje důležité oblasti: strojní zařízení, elektromagnetická kompatibilita, elektrická zařízení, tlaková zařízení. Ale pozor - neobsahuje požadavky na hluk (tj. směrnici 2000/14/ES + nařízení vlády č. 9/2002 Sb.)

• vztahuje se pouze na výrobky, jejichž země původu je buť ČR nebo stát EU. Sektorové přílohy

Protokolu v dnes platném znění jsou:

• bezpečnost elektrických zařízení (elektrická zařízení nízkého napětí),
• elektromagnetická kompatibilita,
• strojní zařízení,
• osobní ochranné prostředky,
• tlaková zařízení včetně jednoduchých tlakových nádob,
• spotřebiče spalující plynná paliva,
• zařízení a ochranné systémy určené do prostředí s nebezpečím výbuchu (ATEX),
• výtahy,
• horkovodní kotle spalující tekutá a plynná paliva,
• správná výrobní praxe pro léčivé přípravky: inspekce a certifikace šarží.

Protokol PECA tedy přinesl především českým dovozcům ze zemí EU významné úlevy: PECA zbavuje dovozce
výrobku s původem ve státech, s nimiž je sjednána dohoda, povinnosti vydávat prohlášení o shodě nebo označovat nebezpečí vážného ohrožení oprávněného zájmu a v jím stanovené přiměřené lhůtě a v jazyce stanoveném nařízením vlády (§13 odst. 8 zákona 22). Toto dále upravuje § 4 NV 283 (novela NV 170).

Pro strojní zařízení, které se od 1.7.2001 dostalo pod účinnost PECA, není povinnost dovozce uchovávat doklady o posouzení shody v ČR ani je mít striktně v češtině, požadavek se zužuje na jazyk státu, ve kterém má výrobek původ, nebo jazyk, který s orgánem dozoru dohodne. Doklady je povinen předložit na žádost orgánu dozoru odůvodněnou podezřením na nebezpečí vážného ohrožení oprávněného zájmu v orgánem stanovené přiměřené lhůtě. Z toho asi plyne, že pokud dovozce nepřistoupí na dohodu
o dokumentaci v češtině, pak stačí v jazyce výrobce, resp. v jednom z úředních jazyků ES, s výjimkou návodu k používání ( Příloha 3 bod 3 NV 170+NV 283). „Návod k používání musí být vypracován výrobcem, popřípadě zplnomocněným zástupcem nebo dovozcem v českém jazyce nebo v jednom z jazyků členských států Evropského společenství.

Při uvádění do provozu musí být strojní zařízení opatřeno překladem návodu v jazyce nebo jazycích země, kde se má strojní zařízení používat, a návodem k používání v původním jazyce. Tento překlad musí vypracovat buť výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce nebo dovozce nebo osoba uvádějící strojní zařízení na trh v dané jazykové oblasti.
Výjimku z tohoto požadavku tvoří návod k údržbě určený pro odborné pracovníky zaměstnávané výrobcem, popřípadě zplnomocněným zástupcem. Ten může být sepsán pouze v českém jazyce nebo v jednom z jazyků Evropského společenství, kterému tito pracovníci rozumí.“

• zbavuje distributora výrobků označených CE povinnosti mít ihned na místě k dispozici písemné ujištění o vydání prohlášení o shodě, pokud prokáže, že výrobky mají původ ve státech, s nimiž
je sjednána dohoda (§13 novely zákona 22).
Protokol PECA je v současné době (tj. listopad 2003) v závěrečné fázi oboustranného schvalování dvou významných změn - jednak by mělo dojít k novelizaci vlastního textu PECA ve smyslu vypuštění omezení působnosti na výrobky podle země jejich původu (změna článku 8), jednak má současně dojít k rozšíření PECA o další sektorové přílohy: rádiová a telekomunikační koncová zařízení, zdravotnické prostředky, aktivní implantabilní zdravotnické prostředky a váhy s neautomatickou činností.

Rozšíření PECA se bude vztahovat i na některé stavební výrobky - zde však pouze na ty, pro které existují harmonizované evropské normy nebo ke kterým byla vydána evropská technická schválení. Pro tyto výrobky nabude účinnosti současně s platností rozšíření PECA nařízení vlády č. 190/2002 Sb. Otázkou zůstává dnešní smysl novelizace a rozšíření PECA.
O jeho rozšíření i o novelizaci textu s vypuštěním omezení země původu se hovoří již velmi dlouho, byly snad již připraveny nové sektory včetně zmiňovaných hluků, ale vše se až do dneška vleklo bez skutečného výsledku. V současné době se předpokládá nabytí účinnosti změn někdy v lednu až únoru 2004. Při termínu vstupu ČR do EU od 1. května 2004, kdy PECA přestane platit, může se zdát novelizace PECA již zbytečná.
A to ještě zbývá podotknout, že do avizovaného rozšíření PECA se bohužel nedostaly hluky podle směrnice 2000/14/ES, ačkoliv v předchozím období příprav změn zde byly zařazeny. Tím pro velkou řadu strojních zařízení s požadavky na hluk posuzování shody zůstává komplikované - bohužel se to týká i většiny stavebních strojů. Podívejme se nyní na předmětné a obsahové změny z jednotlivých paragrafů v novelách.

Změny ze zákona č. 226/2003 Sb. Zákon uvádí změny v zákoně 22, v zákoně č. 64/1986 Sb., o české obchodní inspekci (ve znění pozdějších předpisů), v zákoně č. 505/1990 Sb., o metrologii (ve znění pozdějších předpisů), a v zákoně č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (ve znění pozdějších předpisů).
Proberu pouze změny týkající se zákona 22, tedy změny se vztahem k posuzování shody stavebních strojů. Změny v novele jsou zdánlivě vesměs jednoduché a v několika bodech drobně upravují a upřesňují texty zákona v § 2, § 3, § 5, § 7, § 12, § 13 a § 18. Vkládá se nový § 13b,který umožňuje neuplatňovat takové požadavky na výrobek, které nejsou přejaty z předpisů Evropských společenství, pokud má výrobek původ v EU nebo v EHP. Většina těchto změn má účinnost stanovenou na den vstupu do EU, s výjimkou změn v § 12 a § 13.
Jak jsem již výše zmínil, jako nejvýznamnější mně připadá změna v bodu 17 novely, který s účinností ode dne vyhlášení (tj. od 31.7.2003) zrušuje § 13a. Tento paragraf vznikl v předchozí novele - zákonu č. 205 a pro výrobky spadající pod Protokol PECA, ale s původem ve „třetích zemích“, umožňoval při posuzování shody podle modulu A využívat výhod, které původně měly pouze ty výrobky, na které se vztahoval Protokol PECA.

Samotný takovýto velkoryse pojatý výklad tohoto paragrafu podle mne neměl logiku - Česká republika poskytovala výrobkům z „třetích zemí“ v modulu A stejné výhody, jaké byly Protokolem PECA dohodnuty mezi smluvními stranami na základě reciprocity. Přitom „třetí země“ podobné výhody našim výrobkům neposkytovaly a neposkytují.
Tento krok měl být a byl ústupkem české vlády silné zahraniční lobby (USA?), zdálo by se tedy v pořádku, že tento nerovnoprávný a pro český trh, české spotřebitele i české výrobce nevýhodný postup je konečně zrušen. Leč chyba lávky - jak bylo uvedeno výše, došlo pouze k tomu, že už není zakotven přímo v zákoně. Změny z nařízení vlády č. 251/2003 Sb. Toto nařízení vlády uvádí změny v NV 168 (elektrická zařízení nízkého napětí), NV 169 (elektromagnetická
kompatibilita), NV 170 (strojní zařízení), NV 172 (osobní ochranné prostředky), NV 175 (jednoduché tlakové nádoby), NV 176 (zařízení a ochranné systémy v prostředí s nebezpečím výbuchu), NV 177 (spotřebiče plynných paliv), NV 14 (výtahy), NV 180 (teplovodní kotle), NV 182 (tlaková zařízení), NV 190/2002 (stavební výrobky), NV 426/ 2000 (rádiová a telekomunikační zařízení), NV 181/2001 (zdravotnické prostředky), NV 191/2001 (implantáty) a NV 42/2003 (přepravitelná tlaková zařízení ). NV 251/2003 Sb. nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou změn v NV 190, NV 426, NV 181 a NV 191, které nabývají účinnosti až po vyhlášení novely Protokolu PECA.

Ačkoliv se jedná o změny celkem v patnácti NV, v případě změn ve všech NV ze sektorových příloh Protokolu PECA jde o změny obdobné a systémově stejné - v souladu se změnami zákona se nahrazují nebo ruší formulace o původu výrobků a o (tzv. „českém“) prohlášení o shodě a nahrazují se obecnějšími („evropský postup“), s odkazem na ES prohlášení o shodě.
Úlevy a zjednodušení daná mezinárodními smlouvami jsou pak pouze výjimkami ze systému. Všechny tyto věcné změny na první pohled vyvolávají dobrý pocit - původní trochu nelogické upřednostňování Protokolu PECA nad celým obecnějším systémem se obrací a dostává zde nyní ty správné dimense, základem se stávají povinnosti a požadavky pro všechny. Případné úlevy stanovené mezinárodními smlouvami jsou přesně definovanými výjimkami pro přesně definované okruhy výrobků.
Zároveň z obecných postupů posuzování shody konečně mizí i doposud umožňovaná „česká cesta“, tj. posouzení shody, jehož výsledkem není označení CE, ale pouze vydání prohlášení o shodě. Nyní již znění zákona i jednotlivých NV vyžaduje, aby úspěšné posouzení shody i v modulu A, tj. bez povinné účasti autorizované osoby, bylo završeno vydáním ES prohlášení o shodě a označením výrobku CE. Lze říci, že i procesně jsme se opět přiblížili k systémům v EU, což i vzhledem k termínu přistoupení ČR do EU v květnu příštího roku je chvályhodné.

Potud vše vypadá dobře, kde je tedy skryt deklarovaný mechanismus zachovávající vše v podmínkách předchozí novely, tj. zákona 205? Kotrmelec zpět mají zajistit procesní a přechodné změnyna samém konci novely. Změny procesní a přechodné: NV č. 251/2003 Sb. obsahuje
v části šestnácté článek XVI -
přechodná ustanovení. Pro přehlednost dalšího rozboru jeho textu a z toho vyplývajících důsledků považuji za užitečné zde nejprve uvést plné znění tohoto článku:

„(1) U výrobků, které nejsou určeny pro uvedení na trh Evropského společenství a na které se vztahují nařízení vlády uvedená

a) v čl. XI až XIV (tj. změny v NV č. 190, 426, 181 a 191 - pozn. autora),lze postupovat podle dosavadních právních předpisů do dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost,

b) v čl. I až X (tj. změny v ostatních výše uvedených NV - pozn. autora), lze postupovat podle dosavadních právních předpisů do dne vyhlášení Dohody, kterou se mění Protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, ve Sbírce mezinárodních smluv.

(2) V případech, kdy se postupů posuzování shody účastní autorizovaná osoba, lze podle tohoto nařízení postupovat až ode dne vyhlášení Dohody, kterou se mění Protokol k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Českou republikou na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků, ve Sbírce mezinárodních smluv.“

Zastavme se hned u první věty. Podle ní lze říci, že požadavky na posouzení shody výrobku jsou odvislé od toho, zda výrobek je či není určen i na trh EU. Toto kritérium může ještě mít jakousi smysluplnost v případě českého výrobce (přechodné úlevy pro výrobu pouze pro domácí trh), v okamžiku aplikace na dovážený výrobek je toto kritérium nepoužitelné. A dále - v písmenu b), které se vztahuje na změny v těch NV, jež jsou součástí sektorových příloh Protokolu PECA, se uvádí, že:

• lze postupovat podle dosavadních předpisů;
• lze tak činit až do vydání novely PECA.

Vydání novely PECA přinese (jak bylo již řečeno výše) účinnost na max. 4 měsíce, možná méně. Tolik úsilí pro tak krátkou dobu použití těžko chápu, ale budiž. Zastavím se však u termínu „lze postupovat podle dosavadních právních předpisů“. Jednoduché porovnání termínů vydání zmiňovaných novel ve Sbírce každého přesvědčí, že NV 251 vyšlo až po vydání zákona č. 226.
Pokud použijeme všeobecně uznávaného názoru, že právní předpis je platný dnem vydání ve Sbírce (není-li v něm uvedeno jinak), pak vlastně již byl § 13a v době vydání NV 251 zrušen a mechanismus zachování stávajícího stavu nefunguje. Na tuto argumentaci jsem dostal odpově. - „je třeba chápat jako dosavadní předpisy takové předpisy, které byly účinné v den, kdy nařízení vlády schválila vláda, tj 21.července 2003“.

Přijmeme-li tuto neobvyklou kličku, pak ji lze jistě použít vždy. A tedy - zákon č.226/ 2003 Sb. byl vydán ve Sbírce zákonů 31.7.2003, tedy sice před vydáním NV 251, ale již po termínu schválení NV vládou. Schválení tohoto zákona však proběhlo dne 26.června 2003, tj. skoro celý měsíc před schválením nařízení vlády. A jsme zase na začátku.
Jako mnohem pravděpodobnější mi připadá jednodušší verze - novela zákona i NV měly původně vyjít ve Sbírce ke stejnému termínu, ale někde se to zadrhlo a nevyšlo to. Dnes nikdo nechce přiznat chybu a tak se kličkuje a hledá se vysvětlení za každou cenu… Jen na potvrzení hlavního záměru autorů novel je znění odstavce (2) zmiňovaného článku XIV, kdy jsou vlastně pro autorizovanou osobu všechny změny tohoto nařízení vlády zapovězeny až do doby případné novely PECA - jinak řečeno činností autorizovaných osob se novela dnes netýká.

Z celého článku XVI - přechodná ustanovení - mám rozpačité pocity. Kostrbatě a mlhavě je (i není) zde uvolněno vše, co je v předchozích paragrafech novely NV zpřísněno a precizováno. Jako kdyby opravdu bylo cílem na oko mít vše v pořádku a v souladu, ale pro praktické použití až do posledního okamžiku, dokud to jen lze, udržet staré nepořádky. Vrchol rozpaků přináší fakt, že toto změnové NV platí pouze do okamžiku přistoupení ČR do EU, nebo od tohoto okamžiku vstupují v účinnost jednak nová NV vydaná již v únoru tohoto roku a nahrazující stávající NV pod Protokolem PECA (např. NV 170 nahrazuje NV č. 24/2003 Sb. atd.).

Pokud by přechodné ustanovení nerušilo použití paragrafového znění, pak by byl algoritmus použití jednotlivých požadavků z dnes platného znění zákona a NV 170, kterým lze doložit legislativní oprávněnost požadavku na dokumentaci o shodě pro dovozce výrobku ze „třetích zemí“, následující:

Zákon 22:
§ 13 (v platném znění, tj. „stará verze ze zákona 71, kterou z. 205 nahrazuje novým zněním až po přistoupení, z. 226 pozměňuje tuto verzi v odst. 4, 5, 9 pouze formálně, nikoliv věcně)

• odst. 1) - výrobce nebo dovozce mohou uvést výrobek na trh jen po posouzení shody;
• odst. 2) - výrobce nebo dovozce je povinen před uvedením výrobku na trh vydat prohlášení o shodě;
• odst. 4) - „Vláda nařízeními vydanými podle § 12 odst. 1 stanoví, kdy lze, popřípadě kdy je nutno pro splnění mezinárodní smlouvy namísto vydání prohlášení o shodě u výrobků, na které se vztahuje příslušná mezinárodní smlouva, umístit označení CE, popřípadě jiné, nařízením vlády stanovené označení, na každém výrobku.

V případech stanovených nařízeními vlády lze označení CE, popřípadě jiné označení, použít jen za podmínek v nařízení stanovených.“

• odst. 5) - „Povinnost dovozcevydat prohlášení o shodě podle odstavce 2 nebo postupovat podle odstavce 4 se nevztahuje na výrobky, na které se vztahuje příslušná mezinárodní smlouva, pokud při dovozu splňují ustanovení odstavce 4.“

• odst. 8) -„Doklady o použitém způsobu posouzení shody a prohlášení o shodě a podklady k němu v rozsahu stanoveném nařízeními vlády je výrobce nebo dovozce povinen uchovat na území ČR a kdykoliv poskytnout na vyžádání orgánu dozoru do 10 let od ukončení výroby, dovozu nebo uvedení na trh. Tato doba může být nařízením vlády upravujícím stanovené výrobky určena odchylně.
U dovážených výrobků označených v případech stanovených v odstavci 4 označením CE nebo jiným označením stanoveným v nařízeních vlády nemá dovozce povinnost doklady o použitém způsobu posouzení shody uchovávat na území ČR, je však povinen zajistit jejich předložení orgánu dozoru na jeho žádost odůvodněnou podezřením na nebezpečí vážného ohrožení oprávněného zájmu a v jím stanovené přiměřené lhůtě, a to v jazyce stanoveném nařízením vlády.“

NV č. 170/1997 Sb., ve znění NV č. 283/2000 Sb., NV č. 251/2003 Sb.
• § 3 odst. 1 - „výrobce,popřípadě zplnomocněný zástupce nebo dovozce provede nebo zajistí posouzení
shody;“ - písm. a) -„ v modulu a - výrobce, popřípadě zplnomocněný zástupce nebo dovozce pořídí technickou dokumentaci podle přílohy č. 3“;

• § 4 - „Doklady o použitém způsobu posouzení shody (§ 13 odst. 8 zákona) zahrnují technickou dokumentaci uvedenou v příloze č.3 k tomuto nařízení, popřípadě dokumenty vydané při posuzování shody autorizovanou osobou. V případech vyplývajících z § 13 odst. 8 zákona dovozce předkládá orgánu dozoru dokumentaci v jazyce jednoho z členských států EU, nebo v jazyce, který s orgánem dozoru dohodne.“

• § 5a - odst. (1) - „U strojních zařízení se namísto vydání prohlášení o shodě umisťuje na výrobku označení CE. Označení CE je možné použít na strojní zařízení [ § 1 odst. 2 písm. a) až c)] tehdy, pokud bylo pro ně vydáno ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 6 bodu 1. Pro bezpečností součást ( § 1 odst.3) se označení CE nepoužije a vydává se pro ni ES prohlášení o shodě podle přílohy č. 6 bodu 3.“
1) Autor pracuje jako vedoucí certifikace SZZPLS - AO 206
Autor: Ing. Vratislav Zykán
Foto: Archiv firmy
Bezplatné zasílání časopisu Stavební technika pro rok 2024.
Bezplatné zasílání časopisu Stavební technika pro rok 2024.
 

Nové

Kvalita v zeleném se stoletou tradicí. To je demoliční příslušenství Montabert

Zveřejněno 12.11. V České republice funguje nové zastoupení pro silnou značku v oblasti příslušenství. Je jím Montabert, francouzský výrobce s dlouhou tradicí, který se v roce 1968 uvedl na evropském trhu s prvním plně hydraulickým bouracím kladivem. Kladiva jsou… celý příspěvek

Velký test rýpadel Sunward. Hodnotí stavitel, který na bagry přesedlal z mixážních pultů

Zveřejněno 6.11. Možná už jste o něm ve Stavební technice četli. Michal Vlašic z Havířova je typický český self-made man, který se před pár lety zhlédnul v bagrování, když si z Polska dovezl malý dvoutunový bagřík. Zalíbilo se mu to do té míry, že pověsil slibně… celý příspěvek

Technology Days 2024: Budoucnost stavebnictví je v technologiích a propojené stavbě

Zveřejněno 5.11. Na tuzemské poměry ojedinělá akce proběhla letos v červnu v rámci každoroční CAT Roadshow. Pod názvem Technology Days 2024 se na dvou místech – v Ledčicích a Hrušovanech – uskutečnil dvoudenní odborný seminář na téma digitalizace ve stavebnictví,… celý příspěvek