Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu vydavatele zakázáno.
© 2014–2018
CASE Rodeo je evropská soutěž. Konala se 14. října nedaleko Paříže. Kvalifikovat se do ní mohli pouze nejlepší strojníci z republikových soutěží. Letos se soutěžilo za krásného slunného počasí a zúčastnilo se 12 družstev z 13 zemí (Polsko mělo jednoho soutěžícího z ČR). Celkem byly pro strojníky připraveny 4 povinné disciplíny. Každá z nich poměrně náročná. Stačilo ztratit nervy a vše mohlo být tzv. v kopru. Nakonec se vítězným družstvem stali Švédové. V jednotlivcích zvítězil Bendt Risom z Dánska (za odměnu ho čekala cesta do Číny). I jednotlivé disciplíny měly své vítěze. Letos poprvé v historii zvítězil v jedné ze soutěží Čech Tomáš Sooky. S ním o soutěži a jeho pocitech po předání ocenění v krátkém rozhovoru.
S časem 2:15:38 Tomáš porazil své konkurenty v disciplíně” „LAWLESS LOADER" téměř o 20 vteřin a celkově se jeho družstvo umístilo na 6. místě. Super práce.
Ke značce CASE jsem se dostal náhodou – pozváním do soutěže CASE Rodeo v Kladně. Konkrétně od mého kolegy, který jezdí s pojízdnou dílnou a volal mi, jestli nechci vyrazit na výlet. A tak jsem si řekl: Proč ne, pro mě nové obzory a zkušenosti.
O značce toho moc nevím. Pracuji na konkurenčních strojích, takže na CASE Rodeo v Kladně to byla moje premiéra a moje první zkušenost.
Co se týče disciplín, je to hodně podobné. Pravidla i rozhodčí jsou do detailu připraveni, takže žádné výjimky nejsou. Všichni jedním dílem. Ale co se týče finále v Paříži, bylo to již na jiné úrovni. Od přivítaní až po ceremoniál. Jen to napětí v Paříží by se během soutěžního dne dalo krájet.
Asi nejvíce mi sedla disciplína, ve které jsem taky vyhrál 1. místo – práce se smykovým nakladačem, kde se skládaly papírové krabice do pyramidy. Ta se také nejvíce podobala běžné práci na stavbě. Líbila se mi však i disciplína s golfovými míčky, kde jsme měli na zubu lopaty připevněné oko, do kterého se nabral míček a vhazoval se bez doteku do plastové trubky. Jako třetí disciplína byl slalom s nakladačem, kde na lžici byla velká deska a na ní 4 krabice. Ty se nesměly pohnout z označeného místa, takže byla potřeba přesnost jízdy s citem v rukách. Čtvrtá disciplína byla stylu rychlost a přesnost. Na podstavci byla velká deska s nápisem CASE. V nápise byla vyřezaná drážka ve tvaru nápisu. Na lžici byla připevněná něco jako činka, ale ve dřevě. Tu jsme museli na začátku prostrčit polovinou skrz a objet nápis na konec a zase zpět.
Na soutěži v Kladně jsem nečekal, že budu nejrychlejší. Bylo mi jasné, že mezi náma jsou kluci, kteří s touto značkou dělají každý den a já de facto v tom sedím poprvé. Díky tomu, že se mi povedlo stroj rychle „přečíst”, jak se ovládá a na co si dát pozor, se to povedlo. Soutěž v ČR jsem vyhrál a postoupil na finále do Paříže. Tam jsem to bral spíše jako – buď to to vyjde, nebo ne. Hlavně se nestresovat a být v klidu. Když jsem viděl kluky z jiných států, jak rychle stroje ovládají, nevěřil jsem, že bude 1. místo alespoň v jedné disciplíně. I když na mé výherní disciplíně mi řekli, že mám nejlepší čas, pořád jsem věděl, že za mnou přijdou další a s časy můžou zamíchat. To, že jsem vyhrál, jsem se dozvěděl až na ceremoniálu večer.
no, určitě půjdu, pokud bude pozvánka. Je to zábava a člověk se dozví i novinky ohledně strojů a stavebnictví.
Můj největší osobní sen? Svoji profesi řadím i mezi své koníčky. Zajímám se o to, baví mě to a tyto soutěže beru jako svůj osobní koníček. Takže bych byl rád, kdyby se mi povedlo tuto soutěž v Paříži vyhrát celkově mezi jednotlivci, ale to je trochu velké sousto :)
Pracovní sen je být stále lepší a lepši ve svém oboru. I když kolegové mi dají za pravdu, že v této profesi nejde být nejlepší. Učíme se celý život. A další takový reálnější sen je možnost si jít vybrat stroj i s výbavou podle mých představ.
Kdo má chuť, ať neváhá a přihlásí se. Jde o to si v dobrém duchu a dobré partě lidí zasoutěžit. A když to vyjde a dostanete se do finále v Paříži, máte zážitek na celý život. Takže neváhejte a pojďte do toho. Je to jen hra.
Děkujeme za rozhovor a přejeme Vám mnoho úspěchů jak pracovních, tak osobních.
Článek zatím nikdo nekomentoval. Vložte komentář jako první.