RENOMAG

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Název spojující moderní technickou univerzitu a odkaz k tradici
Zveřejněno: 1. 7.

Dne 23. ledna 2017 uplynulo již 168 let, kdy byl císařem Františkem Josefem I. v Olomouci vydán dekret, který zřizoval dvě rovnoprávná montánní učiliště, ve štýrském Leobenu a v Příbrami. Vznikem Montánního učiliště v Příbrami (Montan-Lehranstalt in Příbram) vyvrcholily dlouholeté snahy o zřízení instituce, která by sloužila k výchově báňských odborníků.

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Arcibiskupský zámek v Příbrami – sídlo VŠB

Od doby založení bylo možné na příbramském učilišti studovat dva obory, a to hornický a hutnický. Podmínkou studia bylo absolvování přípravných studií na polytechnikách či univerzitách. Škola byla od počátku v úzkém vztahu s báňskou praxí, což dokládá její zařazení do rezortu ministerstva zemědělství a hornictví (později ministerstva orby). Pedagogy školy se také zpravidla stávali odborníci s dlouholetou praxí a zkušenostmi v báňském provozu. V roce 1865 bylo učiliště přejmenováno na Báňskou akademii v Příbrami (Bergakademie in Příbram).

Franz Xaver Zippe – významný geolog a první ředitel Montánního učiliště v Příbrami
Franz Xaver Zippe – významný geolog a první ředitel Montánního učiliště v Příbrami

Báňská akademie v Příbrami

Zásadním momentem ve vývoji příbramské akademie bylo vydání vysokoškolského organizačního statutu v roce 1895, který mimo jiné nově ustanovoval funkci rektora voleného členy profesorského sboru. Ve stejném roce bylo akademii povoleno zřízení dvouletého přípravného oddělení. Studium uzavřené státní zkouškou trvalo tři roky při absolvování jednoho oboru, nebo čtyři při absolvování obou (hornického i hutnického).

Vysoká škola báňská v Příbrami

K dobudování plnoprávné vysoké školy došlo až na základě nového statutu z roku 1904, který byl společný pro báňské akademie v Leobenu a Příbrami. Nově vydaná legislativa změnila název akademie na Vysokou školu báňskou v Příbrami. Vzhledem ke skutečnosti, že škola byla až do roku 1918 německá, její oficiální název se užíval pouze v němčině (Montanistische Hochschule in Příbram). Statutem z roku 1904 bylo škole zároveň přiznáno promoční právo k udělování titulu doktora montánních věd a rektor měl právo být oslovován Magnificence. Podstatnou změnou bylo zavedení dvou státních zkoušek a prodloužení doby studia na čtyři ročníky při absolvování jednoho oboru a na pět ročníků při absolvování obou.

Významným mezníkem ve vývoji školy bylo vyhlášení samostatného Československa v roce 1918. V meziválečném období získala VŠB v Příbrami v systému vysokoškolského technického vzdělávání významné postavení a podstatným způsobem přispěla k rozvoji vědeckého poznání nejen v tradičních báňských oborech, ale také v oblastech strojnictví, elektrotechniky a přírodních věd. Uzavřením českých vysokých škol v listopadu 1939 v podstatě skončila etapa VŠB v jejím příbramském období.

Statut Vysoké školy báňské v Příbrami z roku 1904
Statut Vysoké školy báňské v Příbrami z roku 1904

Po 2. světové válce

Po II. světové válce byla VŠB na základě dekretu prezidenta republiky Edvarda Beneše z 8. září 1945 přeložena z Příbrami do Ostravy, aby se podílela na výchově báňských odborníků a poválečné obnově průmyslu. V roce 1951 došlo k zásadní změně organizační struktury VŠB spočívající ve zřízení tří fakult, a to hornické, hutnické a báňského strojnictví (ta vznikla přičleněním Vysoké školy strojní v Brušperku). V roce 1953 byly zřízeny ještě další dvě fakulty, ekonomicko-inženýrská (zrušena roku 1959) a geologická (roku 1959 sloučena s hornickou fakultou). V souladu s požadavky průmyslové praxe a výrazným rozvojem technických disciplín docházelo postupně ke vzniku nových studijních oborů a specializací.

Dekret prezidenta republiky Edvarda Beneše o přeložení VŠB z Příbrami do Ostravy
Dekret prezidenta republiky Edvarda Beneše o přeložení VŠB z Příbrami do Ostravy

Proměna po srpnu 1968

Úspěšný vývoj VŠB negativně poznamenaly politické události následující po srpnu 1968, kdy ze školy muselo odejít množství pedagogů, další byli převedeni do kategorie vědecko-výzkumných pracovníků bez možnosti pedagogické činnosti, dalšího odborného růstu či zveřejňování výsledků své odborné práce. Přesto VŠB nadále zabezpečovala celou řadu studijních oborů s celostátní působností a podílela se na rozvoji technických, přírodovědných a ekonomických disciplín. Významným momentem bylo zahájení činnosti školy v nově vybudovaném areálu v Ostravě-Porubě v roce 1973. VŠB se postupně proměňovala z klasické montánní školy na vysokou školu polytechnického charakteru. Rozvoj ekonomických oborů na VŠB vyústil ve zřízení ekonomické fakulty v roce 1977. Téhož roku došlo k rozšíření názvu strojní fakulty o elektrotechniku, což bylo způsobeno dlouhodobou profilací její vědecko-pedagogické činnosti do elektrotechnických oborů.

První rektor VŠB v Příbrami prof. PhDr. Josef Theurer
První rektor VŠB v Příbrami prof. PhDr. Josef Theurer

Rozsáhlá transformace

Celospolečenské události v listopadu 1989 a následný politický vývoj znamenaly pro vysoké školství opětovný návrat k autonomii a akademickým svobodám. V první polovině devadesátých let 20. století VŠB prošla rozsáhlou transformací. Změny studijních oborů reagovaly na důsledky restrukturalizace hutních odvětví a útlumového programu v hornictví. Přeměna školy na polytechnickou univerzitu byla završena vznikem samostatné elektrotechnické fakulty (v roce 1993 byl její název doplněn o informatiku). S těmito změnami úzce souvisela otázka tradičního historického názvu školy. Diskuze o jeho změně započaly již roku 1991, kdy vědecká rada VŠB změnu názvu školy na Technickou univerzitu Ostrava odmítla. Ke kompromisnímu řešení došlo v roce 1994, kdy byl odsouhlasen nový název VŠB – Technická univerzita Ostrava, který integroval historický a tradiční odkaz s novým zaměřením vědecko - pedagogické činnosti.

Úspěšný rozvoj a vznik nových fakult

Poslední dvacetiletí činnosti VŠB-TUO je charakterizováno jejím úspěšným rozvojem, vznikem nových fakult (stavební v roce 1997 a bezpečnostního inženýrství roku 2002), odborných vědecko-výzkumných pracovišť a nových perspektivních studijních oborů. Název univerzity, Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, je zakotven v zákoně o vysokých školách. Statut univerzity umožňuje použití třech variant zkrácených názvů:

  • VŠB – Technická univerzita Ostrava,
  • VŠB – TU Ostrava,
  • VŠB – TUO.

Současnost

VŠB – TU Ostrava poskytuje bakalářské, magisterské i doktorské studium na sedmi fakultách a ve čtyřech univerzitních studijních programech v prezenční i kombinované formě.

Sama realizuje nebo se spolupodílí na mnoha významných projektech v oblasti výzkumu a vývoje.

Spolupracuje s řadou domácích i zahraničních univerzit a se soukromým sektorem.

Směřuje mezi přední české a evropské univerzity nabízející technické a ekonomické vzdělání na těchto fakultách:

  • Hornicko-geologická fakulta
  • Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství
  • Fakulta strojní
  • Ekonomická fakulta
  • Fakulta elektrotechniky a informatiky
  • Fakulta stavební
  • Fakulta bezpečnostního inženýrství
  • Univerzitní studijní programy
Autor: Mgr. Petr Kašing¹)
Fotografie: Archiv VŠB-TUO

Diskuze k článku

Článek zatím nikdo nekomentoval. Vložte komentář jako první.

Stránky stavebni-technika.cz používají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. (beru na vědomí)