Tuto činnost, která zde má dlouholetou tradici a spočívá v těžbě štěrkopísků z vody a jejich úpravě na betonářské kamenivo, společnost provozuje na ložisku s charakteristickým názvem Písek a nově i v jeho předpolí, kde bylo geologicky prozkoumáno a vyhodnoceno ložisko štěrkopísků Písek-sever.
Ložiskově-geologická charakteristika území
Předmětné území je lokalizováno v centrální části české křídové pánve, která je vyplněna pelitickými sedimenty labské slínité facie. V území je zastoupen téměř úplný stratigrafický sled od bazálních pískovců cenomanu až po nejmladší uloženiny svrchnoturonsko-coniackého sedimentačního cyklu charakteru slínovců a vápnitých jílovců. Zachovaná mocnost svrchnokřídových sedimentů se pohybuje okolo 400 m.
Těžbou odkrytá suchá část terasových štěrkopísků s výraznou převahou pískového podílu v surovině
Křídové horniny jsou v zájmové oblasti překryty čtvrtohorními sedimenty, převážně fluviálního původu. Mocnost kvarterních uloženin (tj. včetně místně vyvinutých vátých písků a proměnlivě mocného pokryvu holocenních hlinitých naplavenin a spraší) dosahuje 12–17 m.
Zájmová oblast těžby štěrkopísků v k.ú. Písek se nachází při západním okraji strukturně tektonické jednotky zvané urbanická brána, jižně od její nejhlubší osové části. Struktura je dlouhá cca 25 km, široká 2–3 km. Čtvrtohorní sedimenty jsou zde zastoupeny hlavně fluviálními štěrkopísky, vátými písky, sprašemi, sprašovými hlínami.
Štěrkopísky vyšších terasových úrovní staropleistocenního stáří jsou dochovány většinou jen útržkovitě, v územích mírně založených parovin pardubické a bydžovské tabule. Nižší terasy (stáří středního až mladšího rissu až würmu) mají stálý vývoj a tvoří souvislé, plošně rozsáhlé výplně úvalovitých depresí. V podloží štěrkopísků nižších teras jsou vápnité jílovce a slínovce březenského souvrství stáří svrchněturonského. Přímé nadloží fluviálních štěrkopísků je tvořeno buď vátými písky, a nebo deluviofluviálními hlinitopísčitými sedimenty, případně sprašemi.
Ložiskově zajímavé jsou fluviální štěrkopísky svrchně pleistocénního stáří, které jsou součástí VI. terasy labského terasového systému. V prostoru obce Písek tvoří tato terasa pravidelně uloženou vrstvu stálého faciálního vývoje s rovinnou bází. Ložiskovou polohu tvoří 11–16 m mocná vrstva štěrkopísků, ve které lze rozlišit dvě litologické polohy: spodní má charakter štěrkopísku, svrchní poloha je tvořena pískem s kolísající příměsí drobných štěrkových valounků. Vrstva štěrkopísků je pokryta písčitojílovitou hlínou o mocnosti v průměru 0,8 m. Vlastní vymezení vertikálních hranic ložiska je umělé, hranice těžebního prostoru nejsou geologické, ale civilizační (hranice pozemků, porostů a pod.)
Plovoucí korečkové rypadlo PKR-50 s dopravou suroviny pásovými dopravníky na břeh
Výsledky geologického průzkumu
V zájmovém prostoru rozšíření těžebny byl proveden geologický průzkum, který zjistil průměrnou mocnost suroviny 14,3 m, s podílem písčité frakce 0–4 mm od 54 hm % při bázi po 88 hm % ve svrchní části terasy. Obsahy jemných částic v surovině se pohybují u jednotlivých vzorků v rozmezí od 4,2 do 9,6 % hm. Surovina je zde tedy reprezentována jemnějšími štěrkopísky s převahou frakce 0–4 mm a se zvýšeným podílem jemných částic. Surovina při bázi ložiska přechází v hrubě zrnité až valounovité štěrkopísky. Ve vývoji štěrkopískové terasy lze očekávat polohy suroviny s nadlimitním obsahem odplavitelných částic a ojediněle i přímo vložky kvartérních jílů s mocností do 10 cm.
Geologický průzkum na lokalitě Pí sek-se ver, prováděný firmou ProGeo Consulting s.r.o., byl ukončen závěrečnou zprávou s výpočtem zásob štěrkopísků a vyhodnotil celkový objem štěrkopísků na ploše 10,2044 ha, které bylo možno vytěžit jako geologické zásoby suroviny, ve výši 1 457 tis. m3. Při redukci plochy na 9,89 ha, která byla výsledkem posouzení záměru těžby v procesu E.I.A., se kubatura zásob snížila na 1 414 tis. m3 při stejné průměrné mocnosti ložiska. V takto vymezeném těžebním prostoru bude možno vytěžit veškeré geologické zásoby kromě těch, které budou vázány v závěrných svazích vytěženého jezera.
Dvoustupňová třídící linka s pásovými dopravníky na deponie vytříděných frakcí kameniva
Těžba a úprava suroviny
Prostor vymezený pro těžbu je tvořen souvisle zvodnělou štěrkopískovou terasou, kde hladina podzemní vody se nachází cca 7–8 m pod úrovní terénu. Dobývací metoda vychází z dlouhodobých zkušeností s dobýváním štěrkopísků v k.ú. Písek u Chlumce nad Cidlinou, trvajícím téměř 35 let, a z geologické stavby ložiska terasových štěrkopísků v oblasti.
Ložisko se od samého počátku využívání těží plovoucím korečkovým rypadlem v jednom řezu tak, aby i surovina uložená nad hladinou vody se vytěžila na břeh rypadlem z vody, t.j. aby rovněž prošla v průběhu odtěžování (nabírání do korečků) procesem praní, čímž se sníží obsah odplavitelných látek v těženém štěrkopísku, přičemž v průběhu rozpojování (těžby) dochází k plynulému a řízenému sesuvu horních partií ložiska do vody.
Rozšíření surovinové základny firmy pro pokračování těžby a perspektiva možnosti dalšího ověřování surovinových zdrojů pro případnou těžbu vedla firmu k modernizaci těžebního zařízení a úpravárenské linky. V současné době firma provozuje těžební a úpravárenské zařízení dodané a instalované firmou Strojník majitele Ing. Tomáše Straky z Kolína. Těžba je prováděna plovoucím korečkovým rypadlem PKR 50 s deklarovaným teoretickým výkonem 62,4 m3 /hod.
Nakládka kameniva frakce 0–4 mm na vozidla zákazníků
Úprava vytěžené suroviny je prováděna na semimobilním třídícím zařízení s elektrickým pohonem a ovládáním centra z řídící kabiny bagru. Teoretické zastoupení jednotlivých frakcí ve vsázce vychází z výsledků technologického hodnocení suroviny z geologického průzkumu a lze je charakterizovat průměrným obsahem frakce 0–4 mm ve výši 72,4 %, průměrným obsahem frakce 4–8 mm ve výši 9,2 %, průměrným obsahem frakce 8–16 mm ve výši 5,2 %, průměrným obsahem frakce 16–22 mm ve výši 1,4 % a průměrným obsahem frakce nad 22 mm ve výši 4,3 %. Podíl jemných odplavitelných částic zjištěných v surovině dosahuje v průměru výše 7,6 %, po vyprání při těžbě se ale na vstupu do úpravárenského zařízení snižuje na hodnotu 2–3 %.
Všechny výše zmíněné frakce kameniva jsou na třídícím zařízení vyráběny, přičemž výkonově je limitováno pouze vytřídění frakce 0–4 mm, protože maximální výkon pro vytřídění této frakce je výrobcem deklarován v rozmezí 90–120 t/hod.
Vyráběné kamenivo je velmi dobré kvality, frakce 4–8 je ještě praná v bubnové pračce. Kvalita vyráběného kameniva je pravidelně kontrolována Akreditovanou zkušební laboratoří v Předměřicích nad Labem, která je pobočkou TZUS Praha, s.p., a vyráběné kamenivo frakce 0–4 mm je podle výsledků zkoušek dlouhodobě řazeno do standardizované kategorie Gr 85.
Deponie vytříděného a vypraného kameniva frakce 4–8 mm
Firma je dobrým příkladem využití geologickým průzkumem zjištěných charakteristik suroviny pro modernizaci těžebního a úpravárenského zařízení a jejího využití pro výrobu těženého kameniva velmi dobré kvality.
