Návrh a vývoj těžebních zařízení patří a vždy patřil mezi největší výzvy v oboru konstruktérství. Nikdo nemůže pochybovat o tom, že tyto obrovské stroje pracují v těžkých podmínkách, kde je jejich největším nepřítelem abrazivita těženého materiálu. Optimalizací tvaru nebo změnou materiálu pracovních nástrojů lze docílit snížení účinku abraze a tím zvýšení životnosti součástí. Pokud ale chceme tyto stroje a nástroje inovovat, je třeba provádět optimalizační zkoušky přímo na nich. Vzhledem k jejich robustnosti a velikosti je výroba či zkoušení různých tvarů pracovních nástrojů a součástí, které přichází do styku s těženým materiálem, velice obtížná a nákladná. V dnešní době se již pomalu stává standardem zjišťovat tuto optimalizaci simulačně na 3D počítačových modelech těžebního zařízení. Ty umožňují konstruktérům najít správný tvar nástroje ještě dříve, než je vyroben prototyp.
Tím odpadají finanční a časové ztráty vznikající při výrobě a zkoušení nevhodných tvarů konstrukčních komponentů. Elegantní řešení na základě uplatnění 3D modelování umožňuje firmám jednoduchým způsobem inovovat a zdokonalovat těžební nástroje a stroje. Navíc simulační metody progresivně napomáhají konstruktérům, aby porozuměli řešené problematice při rozpojování a dopravě. V Laboratoři sypkých hmot Vysoké školy báňské se výzkumný tým prof. Zegzulky zabývá právě těmito metodami návrhu, které jsou svázány se zkoumáním procesů při těžbě a následné dopravě a skladování sypkých materiálů. S tím jsou také spojeny laboratorní měření mechanicko-fyzikálních vlastností partikulárních hmot, které slouží jako unikátní vstupní parametry do simulací. Vývoj a zdokonalování jakéhokoliv zařízení je cesta náročná a zdlouhavá, ale pro zajištění konkurence schopnosti a prodejnosti navrhovaných zařízení je nezbytná. Nové metody návrhu otevírají dveře, za kterými jsou netušené možnosti využití těchto nástrojů při návrhu jakékoliv dobývací techniky, dopravních a procesních operací.
