Renomag.cz - Přídavná zařízení a náhradní díly pro stavební a težební stroje
Dnes je 6.12. – svátek slaví Mikuláš

Test hrubotřídiče na skládce Příbram Bytíz

Zveřejněno: 20. 9. 2016

Měrná hmotnost (hustota) směsného komunálního odpadu v popelnicích a kontejnerech se v závislosti na složení pohybuje obvykle v rozmezí 200–300 kg/m3 . Při ukládání na skládku musí být odpad z bezpečnostního i ekologického hlediska co nejvíce zhutněn, k čemuž dopomůže mimo jiné jeho rozdrcení a následné oddělení jednotlivých frakcí. Na skládce Přípram Bytíz se právě v třídění představil mobilní hrubotřídič Lokotrack ST2.8 od společnosti Metso.

Vlastní třídění

V Bytízi nalezneme kromě skládky tuhých komunálních odpadů (TKO) také kompostárnu, recyklační zařízení stavebních a objemných odpadů a sběrný dvůr. Společnost SVZ Centrum s.r.o. dále disponuje popelářskými a kontejnerovými vozy, prostřednictvím kterých realizuje také svoz TKO.

Převážná část odpadů je likvidována řízeným skládkováním, kdy je odpad navážen do přesně upravených prostor. Optimální skládka musí splňovat několik kritérií. Pomineme-li hydrogeologické podmínky, měla by být ze stavebního hlediska co nejobjemnější s minimálním povrchem. Tedy hluboká, protože právě tvar a hloubka hraje důležitou roli při vzniku skládkového plynu, způsobu jeho migrace, sycení odpadu vodou a v neposlední řadě ovlivňuje ohrožení životního prostředí přilehlého okolí. U příliš mělkých nebo špatně zhutněných těles, ve kterých není vytěsněn dostatečně kyslík, dochází k „otravě kyslíkem” (aerobizaci) a s ní souvisejícím zastavováním biodegradačních procesů a nadměrné kontaminaci průsakových vod [1]. Hutnění skládky má samozřejmě také význam ekonomický a bezpečnostní, neboť nedostatek kyslíku brání jak samotnému zahoření, tak následně šíření požáru.

Hrubotřídič Lokotrack ST2.8 v prostorách skládky KTO. Vlevo halda s mezisítnou frakcí, vepředu nadfrakce, vpravo nejmenší podsítná frakce
Hrubotřídič Lokotrack ST2.8 v prostorách skládky KTO. Vlevo halda s mezisítnou frakcí, vepředu nadfrakce, vpravo nejmenší podsítná frakce

Klíč v separaci složek

Zní to možná překvapivě, a proto se také nejspíš doposud v Bytízi a na spoustě jiných skládkách netřídí. Vtip je v tom, že ukládaný materiál je nesourodý, proměnlivý a i po jeho nadrcení vzniká směs s pokaždé jinými fyzikálními vlastnostmi. To se v praxi projevuje nerovnoměrným zhutněním jednotlivých vrstev i přes to, že nová navážka je rozhrnována a zhutňována v maximálně půlmetrových vrstvách. Hutnicí kompaktor zkrátka „zůstane stát” na částech s méně stlačitelným materiálem a naopak zhutnitelný prostor mezi zůstane neupěchovaný se spoustou vzduchu.

Stejně jako při výstavbě silnic je pro maximální finální objemovou hmotnost totiž potřeba na sebe ukládat vrstvy s podobnými vlastnostmi a hutnit je postupně. Jen s tím rozdílem, že v případě skládky nepracujeme s frakcemi kameniva, nýbrž s frakcemi odpadu. Stejné frakce z různých várek odpadu jsou si totiž mnohem více navzájem podobné, než pouhý nadrcený materiál. V praxi tak dle situace můžeme docílit navýšení objemové hmotnosti o několik desítek kg/m3 a zároveň zjednodušit práci kompaktoru.

Nyní si v krátkosti představme stroj, kterým se v rámci ukázky třídilo.

Hutnicí kompaktor
Hutnicí kompaktor

Lokotrack ST2.8

Jedná se o mobilní třídič o hmotnosti 29 tun umístěný na pásový podvozek. Poháněn je standardně dieselovým motorem CAT® C4.4 o výkonu 75 kW, jehož průměrná spotřeba se pohybuje kolem 15 l/h. Doplňkově lze pro snížení provozních nákladů zvolit kombinovaný „diesel/elektrický” pohon.

Vstupní materiál může být díky velké násypce o objemu 4,5 m3 plněn buď nakladačem, a nebo pásovým dopravníkem. Nevadí mu ani různá lepkavá hmota, která častokrát bývá součástí komunálního odpadu. Dále následuje podávací pás dopravující směs nad dvojici sít o rozměru 4 866 ×1 524 mm. Zde se vše oddělí na dvě frakce haldované bočními dopravníky a na největší nadfrakci. Pro vyseparování kovů lze navíc třídič dovybavit magnetickým separátorem.

Ovládání stroje probíhá pevným kontrolním panelem nebo dálkovým ovládáním. Zde si může obsluha navolit sklon sít a rychlost podávání, které dohromady s volbou síta určí kvalitu a rychlost třídění. Třešničkou je příplatkový inteligentní řídicí systém IC300 zvládající kompletní ovládání všech funkcí při třídění zcela autonomně. Rychlost třídění, amplituda kmitání sít a dopravníkové rychlosti jsou průběžně monitorovány a nastavovány s důrazem na provozní náklady, výkon a kvalitu výsledného produktu.

Podávací pás při transportu nadrceného odpadu k dvojici sít
Podávací pás při transportu nadrceného odpadu k dvojici sít
Dálkový ovladač
Dálkový ovladač
Nejmenší z vytříděných frakcí
Nejmenší z vytříděných frakcí

Průběh testu

Hrubotřídič byl nejprve rozložen z transportního stavu a instalován za dopravníkový výstup již používané drtičky. Nebýt nízkého dopravníku u drtičky, která musela nakonec být o cca 30 cm vypodložena, trvala celá operace pár desítek minut. Vše se však podařilo úspěšně zkompletovat a mohl začít být zpracováván první odpad.

Okamžitě po zahájení provozu se potvrdilo, že stroj dokáže třídit i takto lehký materiál o objemové hmotnosti 200–300 kg/m3. Zároveň začalo nastavování sklonu sít, amplituda (frekvence jejich kmitání) a hledala se optimální rychlost třídění. Není divu. V porovnání s demoličními odpady či štěrkem, které jsou téměř o řád hustší, představuje třídění komunálního odpadu na první pohled jinou aplikaci.

Po cca hodině provozu třídič s dostatečnou rezervou průběžně zpracovával veškerý nadrcený materiál. Jeho výkon se odhadem pohyboval někde kolem 100 m3/hod, nečinil mu problémy lepivý kuchyňský odpad a tříděné frakce dosahovaly požadované kvality. Již v této fázi stroj splnil a dokonce i předčil očekávání provozovatelů skládky.

Závěr

Skládkování odpadu je sice na technologie méně náročné než například spalování, nicméně i tak si zaslouží pozornost. Monitorování skládky, zneškodňování průsakových vod i odvádění vyvíjeného plynu totiž trvá ještě mnoho let po jejím uzavření. Způsob ukládání a hutnění má při tom podstatný vliv na nákladech s tím spojených. A případně i příjmech vznikajících prodejem zachyceného bioplynu.

Literatura:

[1] Jiří Švec: Ekonomické souvislosti likvidace odpadů

[2] JUCHELKOVÁ, D.:Odpady, vedlejší produkty a nakládání s nimi

Autor: Jiří Hejhálek
Foto: Věra Machková, Jiří Hejhálek st.
 

Nové

ČEMAT: „Oblečeme Váš stroj od hlavy až k patě“

Zveřejněno 4.12. ČEMAT, známý hráč na trhu stavební techniky a jejich komponentů, neustále rozšiřuje své portfolio tak, aby svým zákazníkům dokázal nabídnout komplexní sortiment pro stavební stroje. Kromě pneumatik pro bagry a nakladače, což je sortiment, na němž… celý příspěvek

Rozmohl se nám tady takový nešvar. Firmy opakovaně kupují stroje SANY

Zveřejněno 1.12. V titulku článku jsem si vypomohl slavnou hláškou z filmu Pelíšky, kde Eva Holubová vysvětluje nevěřícím rodičům, jaký zvyk se právě mezi žáky rozmohl. Ne že by snad věrnost značce SANY byla nějakým nešvarem, ale to, jak se tyto stroje u nás… celý příspěvek

DEVELON uvádí na trh minirypadlo DX20ZE-7 s elektrickým pohonem

Zveřejněno 29.11. Minirypadlo DX20ZE-7 bude první sériově vyráběné rypadlo s elektrickým pohonem od značky DEVELON, dříve známé jako Doosan Construction Equipment. Toto 2tunové rypadlo kombinuje nízkou hlučnost a nulové emise s funkcemi a zvýšením výkonu z nové… celý příspěvek