Otevřela jsem sobotní Právo. A co nečtu. Přihlouplé otázky na pana Kalouska, kde se ho redaktor ptá, kde například úředníci a učitelé, beroucí pouze 20 000 Kč měsíčně, mají vzít 2 % z nuzného platu, které by si sami pravidelně dávali stranou na lepší důchod. Nebo zda si za 30 let vezme na svědomí tisíce lidí, kteří se rozhodnou si na důchod nepřispívat.
Na první straně shodného plátku další perla – srdcervoucí článek o tom, jak mladík chtěl spáchat sebevraždu a strážník mu v tom zabránil. Důvod? Jeho rodina nemůže pohřbít babičku tak, jak chce. Nemá peníze. A stát jí může zaplatit „jenom” kremaci. Než takhle, to raději sebevraždu!
Na závěr článku nechybí zamyšlení, že bude třeba s tímto špatným zákonem něco rychle udělat a se sebevraždami skoncovat.
Jak se dalo čekat, v obou případech chybí zamyšlení, z čeho se budou důchody a případně i pohřby v budoucnu financovat.
Zkrátka mnozí lidé žijí na úkor jiných a berou to jako samozřejmé. Vysvětlují, že mají svoje požadavky a potřeby, ale zapomínají na to, že by měli být sami někomu užitečnými.
A jak to je v oblasti stavebnictví a stavebních strojů?
I zde jsou firmy, které lobují a snaží se ze všech sil urvat pro sebe maximum. Ať to stojí, co to stojí. Jiné žijí z dotací. Někteří ve firmách pláčou a vzpomínají na staré dobré časy, kdy vše šlo samo, ale to je již dávno pryč.
Příčí se mi naříkání a házení zodpovědnosti na druhé. Naopak se mi líbí myšlenka z knihy Kam se poděl můj sýr.
Jednoduše ji popíši. Šlo o to, že tři myši byly zvyklé chodit stejnou cestičkou k sýru, který konzumovaly. Postupně však sýr začal ubývat. Jedna myš zuřila a chodila svojí vyšlapanou cestou k sýru. Přece nebude nic měnit. Druhá váhala. Jednou zkusila hledat novou cestu, ale tu hned nenašla, tak se vrátila na tu původní – jistou. A jak to s nimi dopadlo? Nakonec obě chcíply hladem.
Jen třetí myš měla odvahu svoji vyšlapanou cestu opustit, usilovně a denně hledala novou cestu, cestu k novému sýru. Nový sýr našla a přežila. Jednoduchá myšlenka, ale tolik pravdivá!
Věřím, že i vám je tato myšlenka blízká a raději, než abyste nadávali a hledali chyby u ostatních, se vydáváte novými cestami za novými možnostmi a cíli.
Příjemně prožité chvíle nejenom nad stránkami Stavební techniky, ale v tomto čísle a období již tradičně i nad přílohou Lomy, pískovny a těžba, přeje za celou redakci Helena Hejhálková.
