e-shop RENOMAG
Dnes je 9.6. – svátek slaví Stanislava

Soutěž zelený most 2012 vstupuje do finále

Zveřejněno: 22. 1. 2013

Již čtvrtý ročník soutěžní přehlídky o nejlepší projekt revitalizace těžebních prostor (rekultivace, renaturalizace, sanace) pod názvem Zelený most, který vypsala Těžební unie ve spolupráci s Českou komorou architektů a Ministerstvem životního prostředí ČR, zveřejnil postupující projekty do druhého kola soutěže.

Cílem soutěže je představit odborné i laické veřejnosti nejlepší rekultivační projekty prováděné na území ČR a vyvrátit tak často negativní názor na těžební průmysl. Chce ukázat veřejnosti, jak se bývalé lomy, doly nebo třeba pískovny mění v esteticky hodnotnou součást krajiny – mnohdy zajímavější či hodnotnější než před začátkem těžby.

Postupující projekty

Do druhého kola postupují tyto tři projekty:

Rekultivace pískovny v Dobříni

  • Autor projektu: RNDr. Michal Hamet (Taberg Praha s.r.o.)
  • Investor projektu: Holcim (Česko) a.s., člen koncernu

Obnovení poutní cesty klášter Osek

Poutní místo Mariánské Radčice jako revitalizační a resocializační opatření v krajině lomu Bílina

  • Autor projektu: Dr. Mgr. MUDr. Tomáš Hájek a kol. (Project Solutions s r.o.)
  • Investor projektu: Severočeské doly a.s.

Rekultivace lomu Mokrá

Přeměna vybraných částí lesnických rekultivací lomu Mokrá na druhově bohatý listnatý les

  • Autor projektu: Ing. Aleš Sekanina, doc. Mgr. Lubomír Tichý, Ph.D. (SEQUOI, s.r.o.)
  • Investor: Českomoravský cement, nástupnická společnost, a.s.

Odborná porota

Poděkování si již nyní zaslouží porota Zeleného mostu 2012, kterou čeká nelehký úkol – vyhodnotit dokumentaci jednotlivých projektů a každou lokalitu navštívit. Hlavními kritérii jsou funkční a urbanistické začlenění rekultivovaného těžebního prostoru do okolní krajiny, dále dlouhodobý přínos, přírodovědný potenciál a v neposlední řadě i ekonomická (ne)náročnost.

V porotě Zeleného mostu 2012 zasednou: Václav Izák (ZO ČSOP Pozemkový spolek Hády), Ludvík Grym (autorizovaný architekt), Marek Slobodník (MU, Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty), Milena Šandová (Těžební unie), Jan Viewegh (Ministerstvo životního prostředí ČR), Eva Wagnerová (architektka a autorka vítězného projektu Zelený most 2006).

Projekty Zeleného mostu 2012 budou opět vydány jako samostatná publikace v česko-anglické verzi, kromě popisu a fotografií k jednotlivým přihlášeným projektům bude obsahovat také cenné postřehy a doporučení od členů soutěžní poroty.

Ocenění vítěze

Vítěz celkově nejlepšího řešení rekultivace těžebních prostor bude vyhlášen na jarním Setkání těžařů roku 2013 a obdrží vítěznou pamětní plaketu. Autor vítězného projektu získá finanční odměnou 50 000 Kč a projektant i investor mohou používat logo Zeleného mostu spolu s označením Vítězný projekt roku 2012.

Každý z nás ve svém okolí jistě najde bývalý těžební prostor, který je vhodný k rekreačnímu využití nebo je cennou přírodní lokalitou poskytující útočiště chráněným druhům rostlin a živočichů. Proniknout však mezi laickou veřejnost je obtížné, pozitivní informace z těžebního prostředí nejsou v mediích až tolik vítány. Těžební unie proto děkuje za každou spolupráci, která umožní prezentovat projekt Zelený most.

Autor: Mgr. Monika Praženková
Foto: Archiv firmy
 

Nové

Příběh společného růstu, kvality a důvěry

Zveřejněno 5.6. Akciová společnost KLAUS Timber je dnes jedním z nejvýznamnějších výrobců dřevěných palet a obalů ve střední Evropě. Firma působí od roku 1998 a již na začátku roku 1999 došlo k zásadní změně jejího zaměření – od původního zpracování řeziva přešla k… celý příspěvek

Když produktová nabídka přerůstá ve strategické partnerství

Zveřejněno 4.6. V současném dynamickém prostředí stavebního a těžebního průmyslu již nestačí být pouhým dodavatelem komponentů. Pro firmy provozující těžkou techniku je klíčová minimalizace prostojů a maximalizace životnosti investic. Společnost Bohnenkamp, jako… celý příspěvek

Hardox HiAce – otěruvzdorná ocel pro aplikace v korozním prostředí

Zveřejněno 3.6. Otěruvzdorné oceli zvyšují životnost zařízení pracující v abrazivním prostředí. Současné varianty mají tvrdost mezi 400 HBW a 650 HBW, přičemž standardem se postupně stává tvrdost 500 HBW na úkor předcházejícího standardu 450 HBW. Právě tvrdost v… celý příspěvek