Jako mohutný val zapůsobí Krušné hory na návštěvníka Chomutovska, Mostecka, Teplicka přijíždějícího po silnicích z vnitrozemí. Přirozená hradba České země a část její hranice se táhne z Chebska až po Ústecko v délce cca 130 kilometrů. Je rozbrázděná hlubokými bočními údolími, téměř kolmými na průběh souvislého hřebene. Tudy vedly kdysi obchodní stezky a procházela zde vojska. Údolí byla, zejména jejich dolní části, od nepaměti sekundárními ložisky rud a nalezišti drahých kamenů. Postupné objevování a využívání primárních ložisek bylo prvotní příčinou kolonizace náhorních partií hor. Díky bohatému výskytu rud se hory jmenovaly Rudohoří. Toto pojmenování lze vyčíst na mapách Československa ještě z první poloviny minulého století. Na německé straně se tak jmenují dodnes – Erzgebirge.
Pravá hornická oblast
Hlubší zamyšlení a osobní poznání poskytnou bohaté a rozmanité Krušné hory a hnědouhelné pánve pod nimi. Dodnes místopisné názvy připomínají převažující podíl kovu těžené rudniny v místních lokalitách – Stříbrná, Oloví, Olověný vrch, Měděnec, Mědník, Cínovec, či činnosti – Kovářská, Kryštofovy Hamry, Nové Hamry, místa těžby – Hora Svaté Kateřiny, Hora Svatého Šebestiána, místo díkuvzdání za objev ložiska – Boží Dar (nález stříbrné rudy).
Zkrátka Krušné hory vydávaly nebo ještě částečně vydávají cín, olovo, železo, měď, uran, wolfram, fluorit, první izolované radium, radioaktivní vodu s vysokým obsahem radonu (využívá se k léčebným účelům), rašelinu a antracit (v obci Brandov na Mostecku).
Zachování tradice
Um, dovednosti a zkušenosti horníků z rudných dolů byly hojně využívány při rozvoji těžby hnědého uhlí a dalších keramických a sklářských surovin a při jímání minerálních vod. Mnohé je již minulostí, mnohé je současností a také budoucností kraje pod Krušnými horami.
Muzea v Sokolově, Mostě, Krupce či Jáchymově svými expozicemi dávají nahlédnout do historie hornictví v oblasti, disponují rozsáhlými sbírkami minerálů z Krušnohoří. Kromě autorů dnes již historických děl o hornictví je zde také nová generace autorů, kteří svými publikacemi doplňují a rozšiřují poznání současníků a pokolení příštích – Ing. Pavel Beran, Ing. Jaroslav Jiskra, Ph.D., Ing. Vladimír Petrovský s kolektivy, RNDr. Petr Rojík, Ph.D., Ing. Václav Valášek, Dr. Ing. Lubomír Chytka a další.
O rozvoj a zachování hornických tradic pečují Nadace Georgia Agricoly Slavkovský Les, Spolek severočeských havířů Most, Hornická společnost podkrušnohorské oblasti Most, Hornický spolek v Měděnci.Společně pořádají až překvapivě velký počet poznávacích, vzdělávacích, obnovovacích, pietních a dalších akcí, hornických oslav, hornických slavností. Aktivně působí ve Sdružení hornických a hutnických spolků ČR.
Muzea a památky
Významné místo z pohledu dokumentace historie a současnosti hornictví zaujímá Podkrušnohorské technické muzeum v Kopistech u Mostu, situované do areálu bývalého hlubinného dolu Julius III. Muzeum je sousedem petrochemického gigantu Unipetrol a České rafinérské a.s., proto je zcela logické, že představuje i obor těžké chemie, dříve založené na využití hnědého uhlí, dnes zpracovávající ropu. Samostatný pietní prostor je vymezen obětem důlních neštěstí.
Podzemní prostory šachet a štol jsou obnovovány, veřejnosti zpřístupňovány a rozšiřovány. V nich jsou umístěny historické pracovní pomůcky, nářadí, oblečení, jednoduché i složitější těžební stroje, dopravní prostředky nebo záchranářská technika.
V Mikulově na Teplicku lze zavítat také do prohlídkové štoly Lehnschafter s několika prohlídkovými okruhy. Přímo u silnice z Krupky na Komáří vížku lze zastavit u štoly Starý Martin. Na Měděnci mohou návštěvníci zavítat do štoly Země zaslíbená, v Jáchymově do několika objektů, do Dolu Mauricius v Hřebečné na Karlovarsku. Existují také udržovaná pietní místa a památníky připomínající důlní i osobní tragédie – v Jáchymově, Litvínově, Mostě, Lomu u Mostu či v Oseku u Duchcova.
