RENOMAG

Nejstarší dochovaný a provozuschopný těžní stroj Škodových závodů na dole Centrum

Zveřejněno: 27. 10. 2017

Společně s rozvojem vědy a techniky na přelomu 19. a 20. století také hornictví doznalo technických proměn. Parní těžní stroje byly nahrazovány stroji elektrickými.

Nejstarší dochovaný a provozuschopný těžní stroj Škodových závodů na dole Centrum

Vývoj elektrických těžních strojů lze rozdělit v první polovině 20. století do dvou období. První období od přelomu století, zhruba do roku 1914 se vyznačovalo vývojem a používáním Ward-Leonardova soustrojí a jeho zdokonalováním. Druhé období do roku 1938 bylo charakteristické vývojem dokonalého brzdného zařízení a stavbou řidičů jízdy na trojfázový proud. Používalo se k tomu upravené regulační Ward-Leonardovo soustrojí.

Nejstarší elektrické těžní stroje

Nejstarší elektrický těžní stroj na Mostecku instalovaný na dole Guido III pocházel z roku 1901. Ten byl poháněn trojfázovým asynchronním motorem fy. Siemens&Halske. Po první světové válce bylo dodáno další elektrické Leonardovo soustrojí v roce 1923 na dole Marie, výroby fy. Siemens.

Na dole Centrum, dnešní staré jámě tehdejší Severočeské společnosti pro dobývání uhlí, Škodovy závody postavily Leonard-Ilgnerův elektrický těžní stroj s oběma měniči společně sloužícím k potřebné regulaci otáček těžního motoru. Leonardovo soustrojí vybavené asynchronním motorem pracuje s konstantními otáčkami a je mechanicky spojeno společnou hřídelí s dynamem. Soustrojí slouží k provozu druhého Ilgnerova soustrojí, která reguluje otáčky těžního motoru, a to pomocí setrvačníku sloužícího k akumulaci elektrické energie a ochraně před proudovými nárazy při spouštění těžního motoru. Další těžní stroje Leonardova soustrojí postavily Škodovy závody na dolech Bihl, Adolf-Marie a Barbora. Na důl Emeran dodaly Škodovy závody dva těžní stroje s trojfázovými motory.

Nejstarší dochovaný a doposud funkční elektrický těžní stroj na dole Centrum (Zentrum). Rok výroby 1926. V popředí trojfázový těžní motor typu MK 46-30/8, výrobního čísla 1395 o výkonu 360 kW, regulace otáček v rozmezí 0–700 ot./min<sup>-1</sup>. Skříň obsahuje Karlíkův tachograf, za ním hloubkoměr. Fotil Jiří Chmelenský, duben 2016.
Nejstarší dochovaný a doposud funkční elektrický těžní stroj na dole Centrum (Zentrum). Rok výroby 1926. V popředí trojfázový těžní motor typu MK 46-30/8, výrobního čísla 1395 o výkonu 360 kW, regulace otáček v rozmezí 0–700 ot./min-1. Skříň obsahuje Karlíkův tachograf, za ním hloubkoměr. Fotil Jiří Chmelenský, duben 2016.

Provozuschopný elektrický těžní stroj – rarita

Dodnes dochovaný jediný a plně provozuschopný těžní stroj v uspořádání Leonard-Ilgnerova soustrojí výroby plzeňských Škodových závodů zůstal jen na dole Centrum. Je to vůbec první elektrický těžní stroj Škodových závodů, navíc s tímto nezvyklým uspořádáním měničů náročným na celkový počet strojů a tím i cenu zakázky. Tento stroj je raritním reprezentantem historických elektrických těžních strojů z éry Československa a důležitým mezičlánkem ve výrobě elektrických těžních strojů. Stroj je příležitostně doposud používán jako záloha při mimořádných stavech na dole. Poslední vozík hnědého uhlí byl na Centrumu vytěžen 1. dubna 2016. Nastane opět čas jeho využití? Tímto obnoveným provozem by byla vzdána poklona tvůrcům stroje ze Škodových závodů v Plzni.

Zdroj:

[1] BIENENFELD, Hans. Těžné stroje elektrické. In: XVII. SJEZD ELEKTROTECHNICKÉHO SVAZU ČESKOSLOVENSKÉHO V TEPLICÍCH-ŠANOVĚ: ELEKTRÁRNY A PRŮMYSL V SEVERNÍCH ČECHÁCH. 1. Praha: ESČ, 1936, s. 20-22.

[2] Škodovy závody a elektrizace severních Čech. In: PTÁČEK, Václav (ed.). XVII. SJEZD ELEKTROTECHNICKÉHO SVAZU ČESKOSLOVENSKÉHO V TEPLICÍCH-ŠANOVĚ: ELEKTRÁRNY A PRŮMYSL V SEVERNÍCH ČECHÁCH. 1. Praha: ESČ, 1936, s. 8-9.

Autor: Jiří Chmelenský, Masarykův ústav
Fotografie: Jiří Chmelenský

Diskuze k článku

počet příspěvků: 1, poslední 12.09.2018 15:11, vstoupit do diskuze

Stránky stavebni-technika.cz používají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas. (beru na vědomí)