Po roce 1989 dochází postupně k renesanci spolkové činnosti obecně v celorepublikovém měřítku a stejnou mírou také na úrovni regionů a měst. Spolková činnost v Příbrami se obnovuje u tradičních spolků, doplňuje se o nové spolky a aktivně vstupuje do obnovy historických tradic a do celé sféry kulturně-společenského dění ve městě.
Cech příbramských horníků a hutníků
Cech navazuje na historickou spolkovou činnost horníků a hutníků v příbramském regionu a na spolkovou činnost studentů (akademiků) Vysoké školy báňské v Příbrami (1849–1945). V důsledku přestěhování Vysoké školy báňské v roce 1945 do Ostravy a také v důsledku politické situace, zejména po roce 1948, se spolková činnost dostává do útlumu.
Začátky činnosti Cechu příbramských horníků a hutníků sahají do období 60. let 20. století a jsou spojeny se Symposiem Hornická Příbram ve vědě a technice, které zahájilo svoji činnost v roce 1962. V poměrně krátké době se vedle odborných jednání začaly v rámci Symposia organizovat doplňující kulturně-historické a společenské akce, jejichž cílem bylo propagovat město Příbram, region a seznamovat účastníky Symposia s tradicemi, zvyky a způsobem života horníků a hutníků na Příbramsku. Cech byl zaregistrován 17. 12. 1993 jako nepolitické, nevýdělečné a necírkevní dobrovolné sdružení občanů.
Činnost Cechu je zaměřená do následujících oblastí:
- vyhledávání a oživování hornicko-hutnických událostí, zvyků a tradic, hornických, hutnických a národních písní, včetně jejich přednesů v rámci Cechu a na veřejnosti,
- příprava a pořádání hornicko-hutnických akcí zaměřených na historii a současnost. Účast na akcích pořádaných městem Příbram k významným událostem ve vztahu k historii města,
- spolupráce s podobně zaměřenými spolky, organizacemi, sdruženími a nadacemi v České republice a v zahraničí,
- podpora zájmu mladších generací o hornické a hutnické tradice,
- propagace příbramského regionu a města Příbram jako Královského horního města.
Cech příbramských horníků byl v roce 2004 v rámci 8. setkání hornických měst v Rudolfově oceněn cenou „Český permon” v kategorii „Hornický folklór”. V roce 2006 obdržel Cech PHH mimořádnou cenu Český permon za iniciování prvního Setkání hornických měst a obcí ČR a přípravu 10. setkání.
20. setkání hornických měst a obcí ČR
Od 10. do 12. června 2016 se v Příbrami bude konat 20. setkání hornických měst a obcí ČR (Setkání HMO ČR). Současně proběhne také 16. evropský den horníků a hutníků (EKHT).
Obě akce se pořádají u příležitosti oslav 800. výročí první písemné zmínky o Příbrami v roce 1216.
V těchto dnech se uskuteční i řada kulturních akcí pod záštitou města Příbrami.
Předběžný program naleznete na stránkách www.cechphh.cz.
Spolek Prokop Příbram
Spolek byl zaregistrován 25. 3. 1992 pod oficiálním názvem „Spolek Prokop Příbram” s cílem ve své práci navázat na tradici příbramského akademického spolku Prokop.
Pestrá, rozmanitá a cílevědomá aktivita spolku Prokop prostupuje do sfér společenských, kulturních, sportovních a odborných, které jsou součástí života v Příbrami, Březových Horách a na Příbramsku. Spolek Prokop Příbram důstojně reprezentuje svého neméně slavného předchůdce „Prokop, spolek slovanských posluchačů Vysoké školy báňské v Příbrami”.
Český permon
Český permon je cena udělovaná 1× ročně celkem v pěti kategoriích v rámci České republiky osobnostem nebo institucím, které se významně zasloužily o rozvoj hornických tradic. Ceny uděluje Sdružení hornických a hutnických spolků České republiky.
Mimořádná cena Český permon je zvláštním oceněním a uděluje se za zásluhy o povznesení hornických tradic ve vazbě na zvýšení společenské úrovně a prestiže setkání hornických měst a obcí České republiky.
Výjimečně ji lze udělit i do zahraničí. Patronem nominací a udílení ceny je město pořádající daný ročník „Setkání hornických měst a obcí ČR.”
