Vznik
Vzniklo někdy koncem 18. století zatopením prostoru po těžbě kamencových břidlic z let 1558−1785 nebo vyhořením uhelné sloje. Přesný způsob vzniku není s jistotou známý, pravděpodobně však jezero patří mezi antropogenní jezera. Z rozboru literatury vyplývá, že vzniklo v letech 1813–1815. První zmínka o něm pochází z roku 1818.
Existuje také názor, že jezero vzniklo přirozenou cestou, byť určitý vliv člověka se nevylučuje. Opírá se o skutečnost, že maximální hloubka 4 m neodpovídá známé hloubce povrchového lomu (18 m) a o výskyt pařezů a menších kmenů v obvodové i středové části jezera.
Teorie přírodního původu v místě jezera předpokládá existenci sníženiny nebo bažiny zaplavené kamencovou vodou. Těžba kamence pak probíhala v blízkém lomu, ale mohla se rozšířit (nebo započít) v prostoru jezera. Vrstvení vytěženého materiálu a jeho samovolné požáry mohly způsobit průvaly vody a zřícení půdy zaznamenané v historické literatuře, které dotvořily současnou jezerní pánev.
Hydrologický režim
Dno bylo poškozeno během čištění jezera sacím bagrem v roce 1993, které znemožnilo dataci vzniku pomocí palynologie. Byly také zahlazeny sedimentační trychtýře, které poukazovaly na existenci vývěrů podzemní vody. Jejich výskyt je však vzhledem k obnovování chemismu vody pravděpodobný.
Hydrologický režim není objasněn. Jezero nemá žádný přítok a největší rozdíl kolísání hladin byl zaznamenán 16 cm. Na srážky jezerní hladina reaguje někdy téměř okamžitě, jindy zůstává beze změny.
Vlastnosti vody
Existence kamencové vody zřejmě souvisí s výchozem uhelné sloje s vysokým obsahem pyritu severně od jezera. Zvětráváním pyritu se uvolňuje kyselina sírová, která rozpouští jíly za vzniku iontů (např. Na+ a K+). Z nich nezávisle vzniká síran hlinitý a síran draselný a teprve jejich smícháním vznikne kamencová voda.
Rozpuštěné látky a kyselost vody omezují výskyt organismů, a proto se jezero někdy označuje jako „Mrtvé moře”. Přestože se v jezeře nevyskytují ryby ani jiné vyšší organismy, bylo v něm odchyceno asi třicet druhů vodních mikroorganismů a zástupců hmyzu. V jednom mililitru jezerní vody žijí desítky až stovky jedinců (v běžné vodě až stovky tisíc jedinců).
Využití
V roce 1893 tehdejší nájemce jezera Alfred Mannesmann, významný chomutovský podnikatel zmíněný v úvodníku, souhlasil s vybudováním plovárny. V roce 1894 byly v těsné blízkosti jezera vystavěny Kamencové lázně, které využívaly pramen obsahující kamenec a jiné nerosty. Léčily se tady katary horních cest dýchacích, ženské nemoci, dna, anemie, revmatismus, nemoci ledvin a akné. Lidé sem jezdili z celého světa, aby si zde pomohli od svých onemocnění.
K rozšíření přírodního koupaliště do podoby v jaké ho známe dnes, začalo docházet od dvacátých let minulého století. Bylo zakázáno v něm plavit koně, dno bylo vyčištěno od střepů z pivních lahví a byl také upraven protilehlý břeh plovárny. V té době bylo postaveno také molo. To v posledních dvou letech bylo nahrazeno novým, konstrukčně ojedinělým.
Areál jezera již tehdy sloužil také kulturním akcím s atrakcemi, koncertům, projížďkám v osvětlených lodičkách známých pod názvem Benátská noc.
Zajímavým střípkem z historie jezera je, pro dnešního čtenáře, událost, která se stala 16. února 1930, kdy byl na zamrzlém jezeře sehrán, zřejmě první zápas ledního hokeje v Chomutově, na nějž se přišlo podívat, údajně na 2 000 diváků.
Dnešní jezero je několikanásobně rozlehlejší než to původní. Je široké 240 m, dlouhé 676 m, hloubka až 4 m a je obklopeno travnatými stráněmi i písčitými plážemi, množstvím stromů. Jeho věhlas spočívá v chemickém složení vody, která je obohacena o síran hlinitý, dusitany, dusičnany, chloridy, amoniak a železo. Nízký obsah síranu zapříčiňuje skoro nulový život v této vodě. Kromě drobných prvoků se zde jiní živočichové nevyskytují. Neumožňuje ani růst sinic či vodních řas.
V současné době je vodní plocha Kamencového jezera využívána jako rekreační areál. Kromě přírodního koupaliště s upravenými plážemi a moly nabízí minigolf, půjčovnu loděk, klouzačky, hřiště na tenis, nohejbal, volejbal, stolní tenis. V těsné blízkosti je Podkrušnohorský zoopark a podél areálu vede asfaltová cyklistická stezka o délce 3,2 km. V sousedství jezera se nacházejí rybníky otvické pánve s běžným složením vody. Na Otvickém rybníku můžete využít vodní lyžařský vlek.
