Konference byla v průběhu obou dnů rozdělena do několika bloků. Jedněmi ze stěžejních byly přednášky z oblasti hlavních záměrů rozvoje silničního hospodářství a stavu silniční sítě v roce 2004 a její další rozvoj (úterý, 19.10.), následovány tématy z oblasti financování silničního hospodářství, bezpečnosti silničního provozu a volnou diskusí (středa, 20.11.). Redakce pro vás vybrala několik zajímavých informací z této akce, které vám předkládáme formou krátkých, stručných anotací z vybraných přednášek.
Východiska a rizika financování dopravní infrastruktury – Ing. Pavel Švagr (Státní fond dopravní infrastruktury – dále jen SFDI) V souvislosti se vstupem nových členských zemí do EU bylo třeba zrevidovat vymezení Transevropských dopravních sítí.
Výsledkem jednání, probíhajících od konce roku 2002 do poloviny roku 2003 je tzv. van Miertova zpráva, jenž identifikuje nové prioritní projekty, týkající se rozvoje evropských dopravních sítí. Zpráva o činnosti komise byla vydána v červnu 2003. Výsledkem její práce je publikování čtyř seznamů časově prioritních projektů. Zatímco tzv. seznam 0 obsahuje původní projekty z Essenu z roku 1994, jejichž realizace má být dokončena nejpozději do roku 2010, seznam 1 obsahuje nové evropské priority, se zahájením nejpozději do roku 2010. Seznam 2 obsahuje další navazující evropské projekty v dlouhodobějším časovém horizontu a v seznamu 3 jsou uvedeny důležité teritoriální projekty. Ve vztahu k ČR zpráva určila následující prioritní projekty:
• Projekt 22 – železniční trať Řecko – přes Sofii, Budapešť, Vídeň a Prahu do Norimberka. Do projektu je zařazena i železniční trať Praha – Linec.
• Projekt 23 – smíšená železniční trať Gdaňsk – Varšava – Brno – Bratislava – Vídeň. Česká část úseku je již zrekonstruována, kromě některých železničních uzlů (Ostrava, Přerov, Břeclav).
• Projekt 25 – dálnice Gdaňsk – Katovice – Brno/Bratislava – Vídeň.
 |
 |
Rozšířením EU o nové členy od 1. května 2004 a s tím související rozvoj obchodu a dopravy bude pro ČR znamenat nutnost reagovat na velmi rostoucí kapacitu především nákladní dopravy. Během prvních měsíců našeho členství vzrostl provoz silničních nákladních vozidel podle odhadů min. o 15 – 20 %. Vzhledem k poloze naší republiky je nutné počítat s tím, že dopravní zátěž na našich komunikacích a železnicích nadále poroste. Je proto potřeba se zaměřit na vybudování spojení s okolními zeměmi a dobudovat chybějící úseky naší dopravní sítě. Zřejmé jsou trendy rozvoje dopravy v EU, které jsou podrobně stanoveny v tzv. Bílé knize EU.
Situace v ČR, východiska a rizika
Veškerá dopravní infrastruktura byla dříve v majetku státu. Od roku 2001 přešly do majetku krajů silnice II. A III. třídy a odpovědnost za jejich stav rovněž přešla na kraje. Od druhé poloviny roku 2000 převzal odpovědnost za investice SFDI, pro jehož činnost jsou vyčleněny finanční zdroje. Pro úplnost informace o zvyšujících se nákladech na DI v ČR uvádíme tři čísla: zatímco v roce 2000 to bylo 42535,8, v roce 2001 již 45499,1 a v roce 2002 53269,1 (Kč v milionech). Za potenciální rizika systému financování DI ČR lze považovat:
• potřeby financování jsou výrazně vyšší než finanční možnosti,
• dopad změny sazby daně z přidané hodnoty,
• končící zdroje, plynouc z privatizace,
• restriktivní politika při přijímání nových úvěrů pro DI,
• potřeba až 100 % předfinancování vybraných akcí, spolufinancovaných prostřednictvím Fondů EU.
Silnice a dálnice v roce 2004 a možnosti jejich rozvoje –
Ing. Vladimír Vorel, Ředitelství silnic a dálnic ČR
Základní údaje a stav komunikací všech tříd
Na území ČR bylo k 1.1. 2004 v provozu 535 km dálnic a 54 929 km silnic (z toho 6121 km silnic I. třídy, 14667 km II. třídy a 34141 km silnic III. třídy. 315 km silnic I. třídy je vybudováno jako rychlostní silnice.
Stav dálnic a silnic I. třídy
V porovnáním s vyspělými zeměmi EU zaostáváme v rozsahu sítě dálnic. Zatímco hustota dálnice v těchto zemích se pohybuje v rozmezí 14,1 – 15,1 km dálnic/1000 km2, v ČR činí hustota dálnic jen 6,8/1000 km2 území. V důsledku dlouhodobě plánované výstavby dálnic nebyla dostatečně prováděna výstavba přeložek mimo města. Zvláště kritická je situace u průtahů dálkových silnic městy a obcemi jako např. Chlumec nad Cidlinou, Tábor, Planá, České Budějovice, Přerov, Hulín a některé další.
Mosty na silnicích I. třídy
Stav mostů na těchto silnicích je mnohdy velmi kritický. Z celkového počtu 3822 mostů je 240 mostů ve velmi špatném technickém stavu (v délce 542 m). Při provádění hlavních prohlídek mostů v roce 2004 bylo toto zjištěno i u několika mostů na dálnicích. Co se týká intenzity dopravy na dálnicích, ta dosáhla hodnoty 31562 vozidel/den v roce 2003 a proti roku 2002 se zvýšila o 7 %. Meziroční nárůst u silnic I. třídy byl 6 %. Plánovaný rozsah dálnic v ČR činí 1001 km, v provozu je 535 km. Rozdíl tvoří výstavba úseků na dálnicích D1, D3, D4, D8, D11 a D47. Pro realizaci této výstavby bude zapotřebí 165 mld. Kč v současné cenové hladině. Plánovaný rozsah rychlostních silnic činí 1129 km, v provozu je 315 km, k dokončení zbývá 814 km na silnicích R1, R3, R4, R6, R7, R35, R43, R48, R 49 a R55. Pro realizaci je potřeba částka 180 mld. Kč v současné cenové hladině. Kromě toho je nutné zajistit rekonstrukce a opravy stávajících provozovaných komunikací.
V současnosti jsou hlavním zdrojem financování výstavby prostředky SFDI, doplňkovými zdroji jsou úvěry od EIB a dotace z EU. Podle vládou schválené strategie financování by měla být do roku 2007 vynakládaná stálá částka v dnešní výši cca 15 mld. Kč, ovšem v důsledku zvýšení DPH od 1.5.2004 na stavební práce z 5 na 19 % bude značná část nákladů půjde na úhradu daně.
 |
 |
Příprava zavedení elektronického mýta v ČR –
Ing. Michal Tesař, Ministerstvo dopravy ČR
Nedostatek finančních prostředků, plynoucích do silničního hospodářství přiměl v roce 1995 ČR k zavedení dálničních kupónů. Výnosy z tohoto prodeje však zdaleka nepokrývají náklady spojené s provozem, údržbou, rekonstrukcemi a rozvojem této zpoplatněné sítě. Navíc po vstupu do EU došlo ke změnám v provozu mezinárodní těžké dopravy po komunikacích ČR jako důsledek zrušení celních kontrol. Vláda ČR vzhledem k uvedenému vzala ve svém usnesení č. 481 z 19. května 2004 na vědomí záměr výkonového zpoplatnění určitých kategorií motorových vozidel na vybraných komunikacích ČR. Podle tohoto se předpokládá zavedení zpoplatnění vozidel s celkovou hmotností nad 12 tun s tím, že bude postupně rozšířeno na vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tuny. Současně se předpokládá zpoplatnění sítě ze současných dálnic a rychlostních silnic na vybrané silnice I. třídy. Výkonové zpoplatnění by mělo být zavedeno v roce 2006. Doba je to velmi krátká, proto je pravděpodobné, že zpoplatnění bude zavádění postupně s tím, že v první etapě budou na řadě dálniční tahy, dále rychlostní silnice a v další etapě vybrané silnice I. třídy.
Tolik ve stručnosti krátké anotace ze tří vybraných přednášek. Kromě těchto si účastníci konference vyslechli ve dvou dnech i přednášky na další témata, jako např. Hlavní úkoly ŘSD pro nejbližší období (Ing. Laušman – ŘSD ČR), Rozvoj silnic ve vlastnictví krajů (RNDr. Pospíchal – Rada Asociace krajů ČR), Stav krajských silnic II. a III. třídy a možnosti jejich údržby a oprav (Ing. Zouhar – Sdružení pro údržbu silnic), Příprava a realizace dálnice D47 (Ing. Doležal ŘSD ČR – závod Brno).
