Počátky těžby zlata z jihočeských rýžovišť jsou ještě staršího data. Těžba stříbra kulminovala na Českokrumlovsku v 16. století (za vlády Rožmberků), taktéž těžba na Rudolfovsku (České Budějovice) byla v tomto období v plném rozkvětu.
Dolování zlatých, stříbrných a polymetalických rud na Krumlovsku
Krumlovský rudní revír patřil k důležitým ložiskům stříbra a zlata v jižních Čechách. Přestože většina dolů leží v obvodu dnešního města a těžba v nich trvala více než 350 let, zachovalo se shodou určitých okolností málo konkrétních dat jak o poloze a rozsahu jednotlivých dolů, tak i o vlastních žilách a rudách.
Dolování stříbra a zlata na Českokrumlovsku má bohatou historii a tradici. Počátky dolování dnes již nelze časově jednoznačně zařadit, i když kronikáři píší bez udání pramenů o bohatých nalezištích ve starých dobách. Například místní název „Rozsyp” (rýžoviště zlata) souvisí s velmi starou érou rýžování zlata ve vodních tocích v okolí Českého Krumlova.
Nejstarší písemná zmínka o dobývání stříbra a zlata v okolí města Český Krumlov a ve městě samotném je z roku 1475. Tehdy udělili sourozenci Jindřich a Vok z Rožmberka, „horní výsady” pěti těžařům, mezi nimiž byli i těžaři z alpských zemí. V této propůjčce je také zmínka o starých odvalech, z čehož lze vyvodit, že se dovolovalo i v dřívějších dobách.
Největší rozkvět dolování nastal v období let 1519 až 1550. Tehdy také byla v Krumlově zřízena tavírna, která později zpracovávala i rudy dovážené z Ratibořských hor.
Za Viléma z Rožmberka bylo dolování na jeho panství úspěšné. To nakonec dokladuje i jeden z jeho dopisů, kde stojí, že velké náklady, které do těchto dolů vložil, se mu bohatě vyplatily. Chybí nám však doklady z období jeho panování.
Další zmínkou o dobývání stříbra a zlata je obnova horní výsady nástupcem Viléma z Rožmberka, tedy Petrem Vokem z Rožmberka, která je z 24. června roku 1582. Havíři a úředníci jsou zde již odkazováni na tzv. „jáchymovský horní řád”.
Císař Rudolf II. Habsburský udělil městu Krumlovu dne 29. srpna roku 1603 obnovenou horní výsadu se zproštěním od desátku a nutnosti výkupu zlata a stříbra u méně bohatých rud s výnosem menším než jeden tolar na jeden důlní podíl. Tímto byla opět oživena v té době již upadající těžební činnost. Úpadek byl způsoben především problémy se zatápěním v té době již značně rozsáhlých a hlubokých důlních děl, kdy se již nedaly pomocí tehdy známých systémů odvodňování dolů zvládnout stále větší přítoky důlních vod.
Roku 1622 nastala nová éra v historii krumlovských dolů. Majiteli panství se stali Eggenberkové, kterým se podařilo obnovit těžbu stříbra a zlata. Získané stříbro užívali dokonce k ražení vlastních mincí. Toto krátké produktivní období bylo však přerušeno třicetiletou válkou, která vedla k úplnému zastavení provozu krumlovských dolů. Z tohoto období nejsou k dispozici žádné další doklady.
Roku 1719 se stali majiteli zdejších dolů Schwarzenberkové, kteří již do historie krumlovských dolů mnoho nezasáhli. V druhé polovině 18. století se městská správa několikrát pokusila opět obnovit dolování stříbra a zlata na některých štolách, vždy však s neúspěchem. Naposledy bylo kutáno na štole sv. Jan Nepomucký pod Křížovou horou. Zastavením těchto prací v roce 1849 končí i historie dolování stříbra a zlata v okolí Českého Krumlova.
Nejdůležitější historické důlní lokality
Křížová hora, Horní Brána, Rozsyp, Přísečná, Domoradice, Dobrkovice, Okolí krumlovského zámku, Oblast jižně od města Českého Krumlova a další oblasti, které však svým rozsahem rozfárání ani výnosy z těžební činnosti nejsou srovnatelné se středověkým dolováním v krumlovském rudním revíru.
Geologické poměry
Zrudnění tvoří mineralizovaná poruchová pásma. Jde v podstatě o výplně trhlin, které vznikly v blízkosti tektonické hranice obou sérií moldanubika. Ve většině případů však nelze hovořit o pravidelných rudních žilách.
Na krumlovských rudních žilách jsou zastoupeny především tyto nerosty: pyrit, arsenopyrit, sfalerit, pyrhotin, chalkopyrit, galenit, křemen a kalcit. Větší část vytěženého stříbra pocházela právě z galenitu, který obsahuj vtroušeniny Ag nerostů. Nositelem zlata je pravděpodobně elektrum (vzácná přírodní slitina zlata a stříbra, s obsahem zlata do 2 %).
Mocnost rudných „žil” kolísala od několika cm až do jednoho metru (výjimečně). Maximální směrnou délku lze dnes odhadnout na 1000 metrů, a to pouze na tzv. „hlavní žíle”. U ostatních žil pravděpodobně nepřesahuje 500 metrů. Po úklonu byly žíly sledovány maximálně 30 metrů pod úroveň hladiny Vltavy (v terénu až přes 260 metrů hloubky).
V době největšího rozmachu zdejšího dolování bylo podle odhadu F. Pošepného (1895) vytěženo přes 100 kg zlata a přes 6 000 kg stříbra. Obsahy stříbra dosahované u jednotlivých cechů jsou různé. Např. ruda z tzv. „hlavní” stingelhammerské žíly obsahovala cca 200–250 g/t Ag. Ruda z dolu Sv. Vavřinec měla obsahy asi 65 g/t Ag a výjimečně až 1 300 g/t Ag. Oba údaje jsou z roku 1559.
Chronologická data
- 1475 – nejstarší písemná zmínka o dobývání stříbra a zlata v okolí města
- 1519–1550 – největší rozkvět dobývání (zřízení tavírny rud)
- 1519–1523 – páni z Rožmberka rozšířili další „horní výsady”
- 1526 – král Ludvík Jagellonský – dán erb a právo červené pečeti, které mají ostatní svobodná Horní města (stalo se na žádost Jindřicha z Rožmberka)
- 1530 – vydána „Všeobecná horní výsada” Janem z Rožmberka
- 1549 – uděleny další významné výsady společným těžařům krumlovských dolů – Albrecht z Guttensteinu na Žirovnici, Jeroným Šlik, hrabě z Passaumu, Ulrich Holidský ze Šternberku
- 1555 – udělení výsady a obnovení důlního řádu pro krumlovské doly – Vilém, vladař domu Rožmberků
- 1582 – nová obnova Horní výsady – havíři a úředníci jsou odkazováni na tzv. „Jáchymovský horní řád” z vůle Petra Voka z Rožmberka
- 1603 – reforma Horní výsady se zproštěním od desátků – císař Rudolf II. Habsburský (pokus o konjunkturu dolů)
- 1622 – Eggenberkové obnovují těžbu a razí vlastní mince
- 1719 – noví majitelé Schwarzenberkové
- 1849 – zastavení kutání (dolování) pod Křížovou horou, tzn. konec historie dolování zlatých a stříbrných rud na Českokrumlovsku
Dolování grafitu
K výrobě tužek se tuha začala používat až po odkrytí graf. ložiska u Barrow dale v severní Anglii roku 1546.
První záznamy o dobývání tuhy u Černé (Hůrka) na Českokrumlovsku pocházejí z roku 1767. Je však velmi pravděpodobné, že dobývání tuhy bylo zahájeno již před uvedeným rokem 1767.
Využívání grafitových ložisek probíhalo ve dvou hlavních oblastech, a to Černá v Pošumaví a okolí a Český Krumlov a okolí.
Oblast Černá v Pošumaví a okolí
Do poloviny 19. století kontrolovalo většinu těžby knížecí Těžařstvo Schwarzenberské, avšak nová poptávka po grafitu v roce 1846 vyvolala velkou grafitovou horečku. Těžba v okolí Černé, Mokré, Hůrky a Bližné se značně rozšířila. Nejvýznamnějšími těžařstvy se staly Schwarzenberské těžařstvo, Eggenberské těžařstvo a těžařstvo Mokřanské.
Z té doby jsou známá důlní díla šachta Ida, Pavel, Princ, Jan, Rudolf a spousta dalších, jež jsou v současné době již zatopeny Lipenskou vodní nádrží. Dále pak štoly Josefova a Ferdinandova jsou ještě dnes přístupné kamenným portálem (2 km od obce Bližná).
V 70. letech min. století za největšího rozkvětu pracovalo v jihočeských grafitových dolech na 1000 havířů.
Oblast Český Krumlov a okolí
Na Krumlovsku byl těžen grafit na několika místech krumlovskými obchodníky a místními sedláky od 20. let min. století, a to bez povolení. Teprve z 30. let pocházejí první propůjčky měr. Hlavním kutéřem byl v té době A. Neveklovský. Až od poloviny 60. let ho zastínilo těžařstvo bratří Poráků, tzv. Krumlovské těžařstvo (1856). To se soustředilo na jižním okraji města (Plešivec) až do první světové války. V severovýchodním okolí Českého Krumlova (Domoradice-Přísečná) těžilo několik kutéřů. Známá je především štola Josef těžařstva Eggert (1879), jež byla hluboká 34 metrů, situována jižně od dolu Oudolen. V druhé polovině 19. století se dále kutalo v okolí Spolí, Větřní, Němče, Dobrkovic, Slupence a Kladného. V Českém Krumlově to byly především důl Arnošt (vedle zámecké zahrady), jehož odvodňovací štola vyúsťuje spolu s dalšími na levém břehu Vltavy v Rybářské ulici a jiné četné štoly a šachtice.
Rozvoj těžby grafitu ve 20. století nastal až po druhé světové válce na ložiscích Domoradice, Lazec a především Městský vrch, kde je v současnosti soustředěna těžba i pro důl Lazec.
Geologické poměry
Grafity jsou geologicky vázány na pestrou sérii moldanubika, procházející oblastí od německého Pasova přes oblast Lipna a Českého Krumlova k českobudějovické pánvi.
Z hlediska mineralogického se v grafitických ložiscích vyskytují pyrit, pyrhotin, kalcit, galenit, aragonit, evansit, stewensonit, granát, zoisit, molybdenit, torbernit, glockerit aj.
Chronologická data
- 800–500 let před naším letopočtem – výroba grafitové keramiky (keltské oppidum u Třísova, 8 km severně od Českého Krumlova)
- 1250 – první historicky doložená zmínka o těžbě grafitu v oblasti Šumavy (grafit jako daň vrchnosti – osada Pfaffenreuth u Pasova)
- 1432 – výroba ohňevzdorných grafitových kelímků pro alchymistické pokusy
- 1767 – první zprávy o dobývání grafitu v okolí Černé a Mokré (kopání na výchozech a po ruční úpravě prodej do Rakouska a Bavorska)
- 1811 – grafit vyhlášen za důležitou surovinu – počátek dobývání dle báňských předpisů
- 1846 – zvýšená poptávka po grafitu – vznik nových těžařstev (v té době již zaregistrováno celkem 38)
- 1850 – hlavní těžařstva: Eggertovo, knížecí Schwarzenberské, Krumlovské těžařstvo bratří Poráků (1865) a Mokřanské těžařstvo
- 1865 – otevřeno ložisko na krumlovském Plešivci – lož. Teresa, čtyři štoly o délce 300 m, šachta Barbora z r. 1872, hlavní těžní šachta Arnošt z r. 1893 (90 m), šachta Teresa (106 m), konec dolování roku 1925
- 1886 – Schwarzenberg kupuje Eggertův důlní majetek
- 1870–1905 – dolování na Městském vrchu (míry bratří Poráků – Anna, Jan, Marie)
- 1913–1931 – dolování společnosti Českých tuhových závodů v Hůrce u Černé
- 1930 – všeobecný úpadek dolování, pouze udržovací práce
- 1942 – definitivní konec Schwarzenberského důlního podniku
- 1948 – znárodnění veškerých důlních děl
- 1957 – obnovena těžba na Bližné, jáma Václav (činný dodnes)
- 1958–1974 – dolování v Domoradicích, jáma Odolen-Rudné doly n. p. Příbram
- 1962 – počátek těžebních prací na dole Lazec
- 1975 – zahájení těžby na ložisku Městský vrch
Těžba stříbra a zlata
Těžba stříbra a zlata měla pro společnost v minulých dobách zvláštní význam. Drahý kov zpracovaný na mince byl v době, kdy se ještě nepoužívaly symboly v podobě papírových bankovek, používán jako přímé platidlo a nebylo divu, že většina feudálních pánů usilovala o zisky z jeho těžby. Výsledky studia, které v současné době přinášejí archeologové středověku, posunují horizonty potvrzující těžbu stříbra a jeho zpracování v okolí Českého Krumlova ve srovnání s údaji z písemných pramenů daleko hlouběji do historie. Přestože byla snaha o získání především stříbra ve středověku takřka všudypřítomná, lze velký nárůst zájmu vyšší šlechty o tento druh podnikání datovat do druhé poloviny 15. století.
Celá druhá polovina 16. století se nesla ve znamení neustálých pokusů Viléma a Petra Voka z Rožmberka o rozpoutání nové „stříbrné horečky”, avšak proinvestované desetitisíce kop nepřinesly výraznější efekt. Mezi nejznámější akce směřující k obnově slávy (a hlavně výnosnosti) krumlovského dolování z počátku 16. století patří horní obdarování Viléma z Rožmberka z roku 1555, kterým povolil domácím i zahraničním podnikatelům na 15 let svobodné kutání a velké výhody na nálezném, snahy téhož rožmberského vladaře o zisky v ratibořském, rudolfovském a několika kladských revírech a v roce 1607 Petrem Vokem vypracovaný návrh na povznesení českého hornictví. K jistému, byť velmi krátkodobému vzepětí krumlovského dolování došlo krátce po prodeji celého panství císaři Rudolfovi II. Habsburskému, ale prohlubující se konfesionalizace všech společenských problémů před vypuknutím třicetileté války zabránila dalšímu rozvoji. Rentability důlního podnikání z přelomu 15. a 16. století se už dosáhnout nepodařilo.
Navštivte grafitový důl v Českém Krumlově
Zajímá Vás jak se těží grafit? Chcete poznat hornickou práci? Máte zájem něco se dozvědět o hornické historii na Českokrumlovsku? Navštívíte-li Český Krumlov, můžete využít možnost, kterou Vám nabízí Grafitový důl, a prohlédnout si jeho atraktivní podzemí.
Co Vás čeká?
Před tím, než se vydáte na samotnou prohlídku dolu, vybaví Vás speciálním oblečením, jehož součástí je i důlní lampa. Následně Vás do podzemí zaveze důlní vlak, kterým dříve jezdili horníci na šichtu. Po příjezdu na první stanoviště vystoupíte a dále budete pokračovat pěšky.
Během prohlídky si na vlastní kůži vyzkoušíte, v jakých podmínkách horníci pracovali a jaké stroje při práci využívali. Od průvodce se dozvíte, jakým způsobem těžba probíhala, jak se grafit zpracovával a co se z něho vyrábělo.
Podrobnější informace o Grafitovém dolu a o městě Český Krumlov.
