Pokusme se příběh zkrátit třeba představou a přirovnáním. Je-li stáří Země (cca 4,5 miliardy let) jeden den, pak období, od kdy plocha mostecké pánve začala fungovat jako sedimentární prostor (při odhadu středu časového intervalu před cca 22,5 miliony let) po dnešek, dotkneme se prakticky pouze událostí posledních 7 minut stáří Země. Navíc omezeného prostoru o rozloze 870 km2.
Pohled oknem do třetihor
I když se nezasvěceným mohou geologie, paleontologie, paleogeografie, stratigrafie, sedimentologie a jim blízké vědní obory zdát pohádkami, nejsou jimi. A to přesto, že odborníci z těchto vědních oborů dovedou převyprávět skutečné děje v souvislostech přímo pohádkově, poznání a představení pravděpodobné reality doby umělecky ztvárnit. Častými nálezy nových a nových otisků rostlin, fosilií a minerálů neustále v časoprostoru doplňují mozaiku dosud poznaného. Výrazně tak přispívají k hospodárné a bezpečné exploataci hnědouhelného bohatství Podkrušnohoří.
Díky nim se dovídáme o dávných řekách přinášejících do proláklin, nejen vodu, ale i písek, popel z vulkanické činnosti a organický materiál. O tvorbě jezer, močálů, říčních delt, o sedimentaci. O vzniku rašelinišť, o prouhelňování biomasy, o přeměně v uhelnou sloj. O posledních 7 minutách stáří Země. Olejomalby významného bílinského geologa Ing. Karla Macha, Ph.D. z akciové společnosti Severočeské doly Chomutov, vycházející z dosavadních znalostí terciérní flóry a fauny, se pokoušejí představit pravděpodobnou podobu tehdejší krajiny a počátek vzniku uhlí.
Doly Nástup Tušimice
Z „ministerské” vyhlídky Dolů Nástup v Tušimicích lze přehlédnout celý povrchový důl o úctyhodné rozloze lehce přesahující 45 km2. Pohled dolů je pohledem do okna orámovaného sedimenty, z jedné strany „rostlými”, stupňovitě, po řezech odtěžovanými nadložními jíly, obnaženými skrytou a převezenou ornicí, překrývající cca 30 m mocnou sloj hnědého uhlí a z druhé strany stupňovitě se snižující vnitřní výsypkou. Pohled dolů je vlastně pohledem oknem do třetihor. Na dně lomu jsou retenční nádrže na jímání dešťové i důlní vody, potrubí, cesty, pomocná mechanizace, pasové dopravníky s bezobslužnými poháněcími stanicemi, pasové vozy. Po obvodu lomu na jedné straně se otáčí kolesa velkorypadel těžících skrývku a uhlí, na protilehlé straně zakladače zasypávají vytěžený prostor. Mezi velkostrojem těžícím skrývkové hmoty a zakladačem na zakládací straně je provozována linka pasových dopravníků. Dohromady tvoří tzv. technologický celek. Ty jsou v Dolech Nástup nasazeny tři. Mezi „uhelnými” velkostroji a „odbytovou” stranou, tvořenou drtiči uhlí a nakládací stanicí, je provozován komplex pasových dopravníků. Veškerá těžba uhlí jde na nakládací stanici přes velkokapacitní a homogenizační skládku. Uhlí těží šest velkostrojů. Čtyři typu KU 300 a dva typu K 800 N. K přepravě těžených hmot je v provozu instalováno celkem 120 km pasových dopravníků.
Uhlí v celé délce porubní fronty a v celé mocnosti sloje nevykazuje stejné kvalitativní parametry – obsah popelovin, obsah síry, výhřevnost... Odběratel však vyžaduje konstantní kvalitu. Proto je veškeré uhlí transportováno a ukládáno na obě skládky. Prostřednictvím moderní diagnostiky jsou kvalitativní parametry kontinuálně vyhodnocovány. Pomocí výpočetní techniky lze pak vytvořit a odtěžit mix požadované kvality.
Veškeré uhlí vytěžené v Dolech Nástup je upravováno, tedy drceno na požadovanou zrnitost, k energetickému využití v elektrárnách. Do spalovacího prostoru kotlů se vhání jako práškové. Část produkce je pasovým dopravníkem dopravována přímo do, s lomem sousedící, elektrárny Tušimice (ETU), část je po vlastní vlečce za využití elektrické trakce dopravována do blízkých elektráren Prunéřov (EPRU I a EPRU II), třetí část je, opět po vlastní vlečce a pomocí elektrických lokomotiv, odtažena na nádraží Českých drah v Březně u Chomutova a odtud ke konečným odběratelům ve vnitrozemí.
Důl a výpočetní technika
Důl je dnes moderním provozem. Na dispečerském stanovišti se za pomoci výpočetní techniky a přenosových zařízení přesně ví, co který ocelový „mastodont” (nacházíme se přece ve třetihorách) právě „chroupe” a jakou činnost provádí. Pomocí rozmístěných a snímaných měřících bodů lze odečítat objemy odtěžených hmot, případně monitorovat pohyby svahů.
Nevýrobní činnosti – železniční dopravu, silniční dopravu, údržbářskou a opravárenskou činnost, rekultivace atd. zajišťují dceřiné společnosti. V současnosti prováděné rekultivační práce jsou lesnického typu. Rekultivované plochy jsou domovem hojného počtu zvěře, která by v polích nepřežila. Jak se lze dočíst již v úvodníku, na vnitřní výsypku je ukládán také elektrárenský popílek z ETU. Zajímavým pracovištěm je Skládka tuhého komunálního odpadu. Odpad je tu, podle charakteru, separovaně ukládán do tzv. kazet. Kazety s rozložitelným odpadem (bioodpadem) jsou zakrytovány a vyvíjený směsný odpadní plyn je jímán a energeticky využíván. Množství získávaného plynu je závislé na „kvalitě” vsázky, na barometrickém tlaku, na teplotě okolí.
Roční produkce uhlí
Roční produkce uhlí se v posledních letech pohybuje mezi 12 až 13 miliony tun o průměrné výhřevnosti cca 10,5 MJ/kg. K tomu je třeba odtěžit 18,5–20 milionů m3 nadložních zemin (čtenáři pro názornost – tj. krychle o hraně cca 270 metrů. Tato množství vytěží a mnohé další činnosti zvládá 980 zaměstnanců ve dvanáctihodinových směnách v nepřetržitém provozu v dešti, mrazu (–20 °C), letním horku (na dně lomu +50 °C).Téměř tisícovka horníků z chomutovské části mostecké pánve, část mnohatisícového kolektivu horníků v Podkrušnohoří, pro který novináři, televizní redaktoři, poslanci, senátoři, nenajdou vlídné oslovení, slovo uznání. V teple redakcí, jednacích síní, poslaneckých kanceláří je vše samozřejmé.
Hrouda jílu doputovala na výsypku, kus uhlu k drtiči a v prachové formě do vagonu. Je konec cesty.
Jsou místa – začátek cesty? Že by za 25 milionů let...?
Fotogalerie
