Prezentované typy mají v rodném listě uveden modelový rok 1950 až 1980. Z výrobců dáváme v našem přehledu přednost těm, kteří nabízeli vozidla kategorie N2/N3. Základním zdrojem informací a snímků je pro nás publikace 1000 Trucks H. G. Isenberga, vyd. Naumann & Göbel, Kolín, kterou jsme doplnili o pár „zapomenutých” značek. V tomto čísle hrají prim evropské, zejména německé firmy. Více prostoru věnujeme tentokrát výrobci jedné ze současných předních značek v oblasti výroby nákladních vozidel. Tradiční německý výrobce si totiž letos připomíná 100 let od založení společnosti MAN Truck & Bus.
Magirus Deutz
V prvních poválečných letech se Magirus-Deutz velmi těžko vzpamatovával. Počty vyráběných vozidel se však od roku 1948 začaly postupně zvyšovat. K rychlejšímu náběhu výroby přispěly i vynikající vzduchem chlazené motory imunní vůči extrémním teplotám. Motory velkých výkonů a pohon všech kol otevřely populární značce cestu i do zemí, kde jim byla vydatnou konkurencí Tatra. Stavební řadu charakterizovala bytelná konstrukce a úpravy nezbytné pro jízdu v obtížném terénu včetně šestistupňové převodovky s redukcí.
MAN
Dne 21. června 1915 byla do obchodního rejstříku ve městě Norimberk zapsána nová firma „Lastwagenwerke M.A.N.-Saurer”. Podnik vznikl jako Joint Venture Maschinenfabrik Augsburg-Nürnberg AG a švýcarského výrobce užitkových vozidel Saurer. V tomto roce je tomu tedy 100 let od uvedení značky MAN mezi výrobce nákladních vozů. Dnes se již zapomíná na mnohý aplikovaný vynález v oblasti motorů, ale i na takové „drobnosti”, jakou je partnerství se značkou Saviem, které MAN navázal v roce 1967. Těžká tonáž však byla již tradičně svěřena vlastnímu vývoji. Příkladem je robustní cisterna na 18 000 l tekutiny. Nástavba pochází od firmy Strüver. Pod kapotou typu 15.215 burácel vznětový motor MAN D 2146 M2 s přímým vstřikem paliva. K historickým událostem společnosti MAN patří přestěhování výroby vozidel do nového výrobního závodu v Mnichově.
Marmon
Ve Francii působila dceřiná společnost americké firmy Marmon. Pro odlišení používala přívlastek Bocquet a sídlila v městě Villiers de Bel. Odtud vyjížděly od roku 1963 lehké vojenské nákladní vozy ve velkých sériích. Nesly různá obchodní označení. Jako Simca nebo Unic byly pro francouzské ozbrojené síly dodávány 1,5tunky.
Mercedes-Benz
Poté, co Mercedes-Benz zaplnil osobními vozy zejména domácí trh, investoval do užitkových vozidel. Na konci války byl již v Německu číslem jedna v registracích nákladních vozů. Výroba se postupně rozšiřovala, stuttgartská automobilka brala pod svá křídla skomírající firmy a vytvářela spolehlivou servisní síť. První poválečný těžký nákladní automobil L 5000 představený v roce 1952 patřil k úspěšným typům s nosností 5000 kg. V letech 1969 až 1975 vyrobil Mercedes – Benz na 6000 těžkých nákladních vozidel s charakteristickými krátkými kapotami. Ještě o mnoho let později se tyto kapotované vozy montovaly v centrální Africe a v Brazílii.
Mitsubishi
Japonské vozy se těšily velké oblibě v bývalých britských koloniích. Svoji kvalitou se musely prosadit proti osvědčeným výrobcům vozidel značek Morris, Bedford a proti autobusům a nákladním vozidlům Leyland. Ještě čtvrt století po opuštění montážní haly jezdilo nezničitelné taxi keňskou buší. Japonský Colt se poněkud vymyká vozům konkurenčních značek, ale pro ilustraci a zpestření jsme si dovolili sáhnout mezi mladší exoty.
ÖAF
Vzácným historickým vozidlem je rakouský plněpohonný Husar pocházející od výrobce ÖAF (Österreichische Automobilfabrik AG) s vícepalivovým motorem MAN. Vůz byl vyráběn jako doplněk typové řady Mercedes Unimog. Společnost ÖAF vznikla spojením dvou značek Gräf & Stift. Motory měly původ ve Francii u firmy Saviem. V 70. letech zahrnul značku ÖAF pod své perutě MAN.
Opel
V roce 1946 navazuje Opel na tradiční předválečnou výrobu populárních nákladních vozidel Blitz. Do roku 1949 je produkce dvojnásobná. Záhy odbyt klesá. Objevuje se však vznětový motor a příznivý designérský vliv General Motors. S novým zaobleným typem se Opel záhy stává v kategorii lehkých nákladních vozidel nejprodávanější značkou v Německu. To již ovšem brousí nože i Mercedes a Hanomag.
Oshkosh
Železnice se v Austrálii příliš neprosadila. Celých 85 % zboží je v nákladní přepravě svěřeno silničním vozidlům. Kvalita řidičů i dopravních prostředků je vysoce ceněna. Na snímku je letitý Oshkosh, který své spolehlivé služby nabízel po dobu celých 30 let.
Pegaso
S trambusovou budkou patřila nákladní vozidla Pegaso k typickým představitelům noblesní španělské značky. K tomu byla vybavena oběma řiditelnými předními nápravami a moderně vybavenou kabinou. Rovněž výkonné vlastní pohonné jednotky splňovaly nároky řidičů poté, co výrobce opustil od produkce starých motorů Leyland.
