Profibagr.cz - Náhradní díly pro stavební a zemědělskou techniku
Dnes je 28.11. – svátek slaví René

První Dháčka. Hlavním cílem projektu rypadel řady DH bylo zefektivnění výroby

Zveřejněno: 5. 4. 2020

Z důvodu skončení platnosti licence postupně vymizela na přelomu 70. a 80. let 20. století z rypadel vyráběných v Dubnici nad Váhom původní značka, ovšem zejména strojům DH 113 se pro jejich podobný vzhled s rypadly TY45 či TY45.2 nadále říkalo „Poclain“. Rypadla nové řady DH se poprvé představila živými ukázkami s prezentací přídavných zařízení na MSV v Brně v roce 1980.

DH 112 můžete nalézt například v expozici Průmyslového muzea Mladějov
Přidat na Seznam.cz Přidat na Google News

Zajímavostí je, že ve zpětném ohodnocení pracovníky ZŤS Dubnica, nevystupují tyto „výstavní” kusy úplně dobře. Údajně jejich kvalitu sráželo například nepříliš povedené zpracování svárů či nátěrů. Představení rypadel také proběhlo v expozici nového exportéra – PZO Strojimport Praha, namísto dosavadního Martimexu. Ovšem i tyto dva podniky musely spolupracovat, například v případě 10 rypadel řady „T” vyrobených pro syrského zákazníka v roce 1978, a tedy vyexportovaných ještě Martimexem. Tyto stroje ovšem až do léta 1980 stály nedotčené v syrském přístavu, a tak musel být vyslán technik z Dubnice, aby provedl nezbytné opravy, aby mohly být stroje konečně dodány zákazníkovi. Záhy si však šest těchto „zapomenutých” rypadel napravilo reputaci, když se blýskla na veletrhu v Damašku. Toto je však definitivní konec řady „T”, a tak se v Dubnici poprvé objevují rypadla se zkratkou DH. Původní značka „ Poclain” zcela vymizela z názvu, veškeré dokumentace a stroje samotného z důvodu skončení platnosti licence. Ovšem zejména strojům DH 113 se pro jejich podobný vzhled s rypadly TY45 či TY45.2 i nadále říkalo „Poclain”. Pod zkratkou „DH” se pak skrývají slova diesel-hydraulický, takže tuto zkratku používaly i jiné podniky, jak už je zmíněno v úvodu. Nejviditelnější změnou oproti řadě „T” byla barva. ZŤS Dubnica přešla z červeno-bílo-černé barevné kombinace na pískově žlutou a šedou. Stejné odstíny používal celý trust ZŤS a mnoho dalších podniků. Zajímavostí je, že v počátcích výroby řady „DH” byla viditelná kapotáž a jiné celky lakovány do nových barev, ale celky jako převodovka, nápravy, svařenec podvozku (zejména u typu DH 113) či jen kapotáž zevnitř byly ještě v červené barvě – zřejmě šlo o spotřebování zbylé červené barvy jak v Dubnici, tak u subdodavatelů. Dokonce bylo viděno DH 112 ve starém červeno-bílo-černém zbarvení, které vypadalo jako původní, ovšem jednalo se o podnikové barvy Metrostavu.

Náhled z publikace vydané k padesátiletému výročí strojíren v Dubnici nad Váhom. V popředí rypadalo DH 112 a v pozadí rypadlo DH 111 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Snímek nejspíše pochází z roku 1985 nebo 1986. Rypadla jsou ve veletržním zbarvení – šedá je světlejší a místo červenobílých pruhů jsou zde šachovnice (foto archiv Tomáše Straňáka)
Náhled z publikace vydané k padesátiletému výročí strojíren v Dubnici nad Váhom. V popředí rypadalo DH 112 a v pozadí rypadlo DH 111 na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Snímek nejspíše pochází z roku 1985 nebo 1986. Rypadla jsou ve veletržním zbarvení – šedá je světlejší a místo červenobílých pruhů jsou zde šachovnice (foto archiv Tomáše Straňáka)

Jak už bylo zmíněno, hlavním cílem projektu rypadel řady DH bylo zefektivnění výroby, a proto se na výrobě podílelo mnoho dalších subdodavatelů v rámci tehdejší RVHP. Jako příklad uveďme motory Zetor z Brna, hydraulické válce ze ZŤS Bratislava, otočné převaděče a výložníky ze ZŤS Bardějov, kabiny a kapoty z Kovosmaltu Fiľakovo, rám podvozku rypadla DH 112 pak dodával ZŤS Vysoká nad Kysucou, pásový podvozek pro DH 111 dodával ZŤS Hriňová a řada dílů k nám také putovala z NDR. Byly to upravené převodovky vozů Robur1) z Žitavy a také hydraulické příslušenství, hydromotory, ventily a hydraulické servořízení ORSTA z Parchimu. Významným subdodavatelem byl také podnik Rába (Györ) z Maďarska, který dodával nápravy. Spolupráce takového množství podniků si vyžádala také změny v organizaci výroby. Byla dobudována montážní linka rypadel, pro přídavné zařízení bylo zřízeno vlastní výrobní pracoviště a postupně bylo inovováno vybavení pracovišť, strojový park a skladování jednotlivých komponent. Vše tak, aby se maximálně zefektivnil tok materiálu na lince. Přes to všechno měl celý proces stále řadu nedostatků. Množství problémů způsoboval právě velký počet dodavatelů a nízká kvalita některých dodávaných komponent. Problémy byly například s nekvalitními sváry, nedodrženými výkresovými rozměry či špatnou povrchovou úpravou. Stávalo se také, že například dodávky náprav z Maďarska se opožďovaly, a tak bylo důležité neustále udržovat dobrý přehled o naskladněných komponentách a včas se na lince přeorientovat například z DH 112 na DH 113, které potřebovalo jen jednu neřiditelnou nápravu. Zejména montáži hydrauliky pak neprospívala přeprava komponent vozíky mezi halami i s množstvím prachu a nečistot, protože okolí výrobních hal bylo ve výstavbě a auta ze stavby se pak čistila přímo před výrobní halou a podobně. Chyběl také vlastní stříkací box a nedořešené bylo i olejové hospodářství. To vše negativně ovlivňovalo celkovou kvalitu hotových rypadel.

Barevné schéma – nahoře „Poclain“, dole „DH“ (ilustrace Tomáš Straňák)
Barevné schéma – nahoře „Poclain“, dole „DH“ (ilustrace Tomáš Straňák)

Produkce rypadel však byla na vzestupu a už ve druhém čtvrtletí roku 1981 vyjížděly z výrobního závodu 2–3 kusy nových rypadel denně. V prvomájovém průvodu v roce 1982 byl pak představen dvoutisící vyrobený kus rypadla z Dubnice – pravděpodobně se tak jednalo o 793. stroj řady DH. Kromě účasti na oslavách Svátku práce, se však rypadla řady DH prezentovala i jinde. Samozřejmě se objevila na výstavách v Sovětském svazu, Jugoslávii, Polsku či NDR. Přímo v akci je mohli spatřit návštěvníci veletrhů v Maďarsku, Bulharsku, Sýrii a dokonce i ve Vietnamu. Jak se postupně zvyšovala kvalita výrobků, podařilo se v roce 1983 exportovat několik kusů rypadla DH 113 dokonce i do Francie (!) a dva kusy skončily až v Ekvádoru a Limě. Dalším důkazem, že výrobě rypadel se dařilo, je záznam z roku 1985, kdy plán ukládal vyrobit 410 kusů rypadel. Na konci roku se však podařilo dosáhnout 450 vyrobených kusů, z nichž 106 vyexportoval PZO Strojexport2) do Maďarska, Bulharska, Vietnamu, Egypta, Turecka a Francie.

Kvůli vysoké poptávce po rypadlech bylo rozhodnuto o přemístění výroby přídavných zařízení mimo podnik i mimo VHJ, a to do podniků Geologický prieskum Spišská Nová Ves, Geologický prieskum Turčianske Teplice, Baňa Cígeľ Prievidza a JRD Jurová. Z důvodu opakovaných problémů s dodávkami z Kovosmaltu Fiľakovo se v roce 1983 rozhodlo, že výrobu kabin převezme JRD Dubnica a výrobu kapotáže převezme závod Vysoká nad Kysucou. V roce 1984 nastala pro rypadla pouze malá kosmetická změna, do tohoto roku podnik totiž používal značku ZŤS DUBNICA. Tento nápis měla rypadla na pravém i levém boku kapoty. Po roce 1984 však bylo slovo DUBNICA vypuštěno a zůstalo jen ZŤS. V roce 1984 byla do závodu ve Vysoké nad Kysucou zavedena i výroba dalších podskupin pro rypadla. Už to nebyly jen kapoty, ale nově přibyla i výroba drapáků na dřevo, rotátoru či středního drapáku na kopání. O rok později převzal i výrobu výložníků z Bardějova a výrobu lopat ze samotné Dubnice. V roce 1986 sem byla přidělena i výroba podvozkových rámů DH 112 a DH 113. Dokonce se zachovala i informace o počtu vyrobených rámů v tomto roce, z čehož máme představu o výrobě rypadel v té době – rámů na DH 112 se podařilo vyrobit 460 kusů a na DH 113 se vyprodukovalo 60 kusů.

1 Převodovky a nápravy pro vozy Robur vyráběl podnik VEB Getriebewerk Leipzig, až montáž celého automobilu probíhala v Žitavě. Naopak z Dubnice do DDR putovaly zase hydrostatické axiální převodníky pro pohon kombajnů E516.

2 V druhé polovině 80. let přešla obchodní skupina Strojexportu pod Martimex. Některé prospekty z té doby mají přelepený nápis Strojexport nálepkou s logem Martimexu. Strojexport fungoval i nadále, pouze se už nevěnoval exportu stavebních strojů.

Autor: Tomáš Straňák
Foto: archiv autora
 

Nové

Nejmodernější návěsy s termoizolovanou korbou budou jezdit v České republice

Zveřejněno 19.10. Společnosti Schwarzmüller s.r.o. se podařilo uspět ve velmi náročném výběrovém řízení u jedné z největší ryze české stavební společnosti IMOS Brno a.s., působící již dlouhodobě na českém stavebním trhu, které se týkalo dodávky sklápěcích tříosých… jít na článek

Nový kolový nakladač Doosan DL420-7 na trhu

Zveřejněno 16.10. Společnost Doosan Infracore Europe uvedla na trh nový kolový nakladač DL420-7 Stage V. Ten ve srovnání s předchozí generací Stage IV přináší zcela nový design, poskytuje vyšší výkon, vyšší palivovou účinnost a vylepšené prostředí pro obsluhu. jít na článek

Stroje na stavbě metra D: Upoutá rýpadlo na ražbu tunelů nebo speciální nakladač

Zveřejněno 13.10. Práce na lince D pražského metra se zatím točí především kolem geologického průzkumu, papírování a výběrových řízení. I tak ale na staveništích najde fanoušek techniky množství zajímavých strojů, které upoutají již z fotografií. Pojďme si některé z… jít na článek