Důmyslné rozložení expozic i jednotlivých exponátů v rozlehlém průmyslovém areálu ležícím na okraji chráněné přírodní památky – tak lze charakterizovat Hornické muzeum Landek Park. To názorně ukazuje způsob života lidí v době kamenné, průmyslovou architekturu i důlní techniku využívanou ve 20. století.
Volná expozice
Situování Hornického muzea na místě, kde bylo poprvé uhlí použito a opravdu se zde těžilo, a přitom na okraji chráněné přírodní památky z něj dělá světový unikát. Souvislou rozlohou cca 35 hektarů se stalo největším muzejním areálem v České republice. Exponáty na volné ploše zachycují lidské aktivity od doby kamenné, přes rozmach těžby reprezentovaný typickou průmyslovou architekturou, až po důlní techniku minulého století. Spíše než o muzeum v klasickém smyslu zde tedy je jakási kombinace muzea a skanzenu, doplněná o možnosti provozování různých sportů.
Kromě dvou hlavních expozic (fárání do dolu a expozice báňského záchranářství) se na volné ploše nachází mnoho dalších zajímavých objektů: rekonstrukce sídliště lovců mamutů, ukázky těžké moderní hornické techniky (těžební stroje, kombajny, důlní lokomotivy atd.). V bývalém objektu tzv. cechovny jsou k vidění hornické umývárny s řetízkovou šatnou, řada dětských atrakcí a možností sportovního vyžití. Všechny venkovní exponáty jsou opatřeny vysvětlujícími tabulemi.
Podzemní expozice
Po sfárání do dolu v původní těžní kleci se před návštěvníkem otevře čtvrt kilometru důlních chodeb, které ukazují průřez historií zdejší těžby uhlí od konce 18. století do současnosti. Prohlídka historických štol pocházejících z poloviny 19. století je doplněná odborným výkladem bývalých havířů s celoživotní praxí v dole, kteří prohlídku okoření svými provozními zážitky. Dobývací a razící stroje jsou předváděny v chodu. Figuríny horníků v životní velikosti názorně ukazují, za jakých podmínek lidé v dolech pracovali.
Důl Anselm byl pod jménem Ferdinand založen kapitulou olomouckého arcibiskupství. Štolováním se zde těžilo uhlí od roku 1782, roku 1835 se přešlo na hlubinné dobývání. Jedná se tedy o nejstarší hlubinný uhelný důl na Ostravsku. Roku 1843 jej koupil Salomon Mayer Rotschild, který jej podle svého syna přejmenoval na Salomon. Důl pak ještě několikrát změnil jméno – za německé okupace Petershofen, roku 1946 na Masaryk a roku 1951 na Eduard Urx. Těžba zde byla ukončena roku 1991. Celková délka štol je 250 m a návštěvnící zažijí při simulovaném fárání do hloubky 620 m pocity havířů jako na činném dole. Výška těžní věže je 40 m.
Expozice důlního záchranářství
Landecká expozice báňského záchranářství je největší svého druhu na světě. Představí vám vysoce náročnou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře.
Návštěvník si může prohlédnout skutečnou důlní záchranářskou základnu, záchranářskou dýchací a oživovací techniku. Některé vystavené přístroje představují sběratelské unikáty mezinárodního významu. Nejstarší dochované dýchací přístroje pocházejí z roku 1884 a například těžká potápěčská souprava Siebe-Gorman z roku 1920 ve vynikajícím stavu je trvalým předmětem zájmu odborníků i milovníků historie potápění a staré techniky vůbec. Expozice se ale nezabývá jen historií – je také průřezem vývoje novodobé dýchací a záchranářské techniky. Nechybí ani výbuchovzdorné hráze a další technologie zvyšující bezpečnost práce v podzemí. Jednou z atraktivních a poněkud adrenalinových možností, které se tu návštěvníkům nabízejí, je nabídka vyzkoušet si záchranářský výcvik na cvičném záchranářském polygonu. Na něm se simulují podmínky, do nichž se členové týmů při svých zásazích skutečně mohou dostat: nedýchatelné prostředí, tma, horko, hluk, stísněný prostor apod. Nejde jen o pouhou muzejní expozici, ale také o pietní památník záchranářů, kteří zahynuli při výkonu svého povolání ve chvílích, kdy se snažili zachránit své bližní. Pamětní desku se jmény 101 členů báňské záchranné služby navrhl známý výtvarník Kurt Gebauer. V pietní síni se odehrávají i slavnostní události související s báňskou záchrannou službou, například vyznamenávání zasloužilých záchranářů.
Expozice Historie důlní dopravy
Se zahájením letní sezóny byla dne 20. 3. 2014 otevřena pro návštěvníky nová expozice Historie důlní dopravy, jejímž námětem jsou dějiny důlní dopravy od středověku po současnost. Důraz je kladen především na vývoj důlní dopravy v prostředí uhelného dolu, od dopravy pomocí koní po dopravu současnou. Expozice mapuje rozvoj přepravy horníků, uhlí a materiálu v dole. Objekt, ve kterém je expozice umístěna, je nejstarší z dochovaných objektů v areálu dolu Anselm. Kdysi sloužil jako stáj pro koně a kočárovna.
Expozice je realizována pomocí trojrozměrných exponátů a obrazového materiálu. U trojrozměrných exponátů se zčásti jedná o historické artefakty a zčásti o novodobé modely těžních či přepravních zařízení.
Další informace o ojedinělých expozicích a nabídce areálu včetně otevírací doby získáte na stránkách muzea.
