Plánovaný a v současné době v některých částech již budovaný Dopravní uzel Pardubice je společným zájmem Ministerstva dopravy České republiky a Pardubického kraje, o čemž svědčí MEMOORANDUM o spolupráci při přípravě a realizaci tohoto projektu, uzavřené mezi výše zmíněnými subjekty.
Česká republika usiluje prostřednictvím veřejného přístavu Pardubice o napojení na evropskou dopravní síť TEN-T, potažmo na světovou síť vodních cest a o vytvoření k tomu vhodně doplňující dopravní infrastruktury. Pardubický kraj pak má zájem, v souladu s vlastními schválenými rozvojovými dokumenty, o kvalitní dopravní napojení jeho území na světové a evropské dopravní cesty. Považuje to za nutnou podmínku k realizaci svých rozvojových záměrů i za podmínku dostupnosti svého území ve vazbě na světovou a evropskou vodní cestu.
Priorita jednotlivých rozvojových projektů státní dopravní infrastruktury je primárně řešena v dokumentu Dopravní sektorové strategie, 2. fáze [1], který potřebu rozvoje terminálů obdobného typu výrazně akcentuje, a na který se budeme v průběhu článku odkazovat.
Hlavní součásti projektu
Křížení hlavních železničních tratí, napojení na dálniční síť, provozuschopné letiště a splavná řeka. To vše, územně v rámci jednoho logistického centra, má být v rámci projektu postaveno. Kromě vlastního centra, které má vyrůst v prostoru obcí Srnojedy a Svítkov, musí být prodloužena vodní cesta, a to výstavbou Plavebního Stupně Přelouč II a modernizací Plavebního stupně Srnojedy. Dále je potřeba postavit napojení na železnici a modernizovat železniční uzel Pardubice, vytvořit připojení na letiště s dostatečnou kapacitou a vybudovat vnitřní infrastrukturu letiště. Ze silničních staveb uveďme úpravy silnice I/36 (napojení na D11 a R35) spolu s křižovatkami na I/37, přes které je veden tranzit směr Hradec Králové – Chrudim.
Stavby vodní a kombinované dopravy
Na Labské vodní cestě, končící v přístavu v Hamburku, je v současné době na území ČR provozován pouze úsek státní hranice – Chvaletice. A to navzdory tomu, že byly dále proti proudu Labe vybudována další tři zdymadla v Přelouči, Srnojedech a v Pardubicích.
Plné dosplavnění řeky až do Pardubic však vyžaduje splavnit zhruba 11 km dlouhý úsek Chvaletice–Přelouč a postavit nový Plavební Stupně Přelouč II. Plavební stupeň se má dle [1] realizovat již v letech 2015–2017, přičemž náklady přesáhnou 3 miliardy Kč. Nahradit má stávající jez s plavební komorou a vodní elektrárnou, dokončený v roce 1927. Nové řešení stupně Přelouč počítá s vybudováním zhruba 3 km dlouhého plavebního kanálu s novou plavební komorou.
Dále proti proudu řeky se nachází zdymadlo v Srnojedech dokončené v roce 1937, které je v současnosti omezeně využíváno pro místní osobní plavbu, ale pro provoz plnohodnotné vodní cesty vyžaduje modernizaci. Obnovena má být jak stavební, tak i technologická část na moderní standard a upravena bude dolní i horní rejda pro bezpečný vjezd plavidel. Součástí projektu je i realizace příjezdové komunikace s asfaltobetonovým povrchem a výstavba velínu na pravém břehu Labe. V současné době příslušné úřady hodnotí dopady stavby na životní prostředí.
Stavby železniční dopravy
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) plánuje modernizaci železničních uzlů v Pardubicích a České Třebové. „Oba železniční uzly jsou již zastaralé, zařízení a použité technologie jsou na hranici životnosti,” uvedl pro ČTK nedávno mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Kompletní rekonstrukcí projdou nástupiště, podchody, informační systém i zabezpečovací zařízení a trakční vedení. V současné době probíhá zpracování studií proveditelnosti.
S modernizací a zdvojkolejněním železniční tratě Pardubice–Hradec Králové se již začalo a první etapa stavby probíhá od poloviny roku 2014. V ní kromě další koleje vznikne nová železniční zastávka Opatovice nad Labem. Ta současná dostane název Pohřebačka a v budoucnu bude sloužit pouze pro nákladní dopravu. Další úseky modernizace se připravují.
Projekt DUP se dotkne také úseku železniční tratě Ústí nad Orlicí–Choceň, kde kromě zkrácení trasy o více než 2 km dovolí nová trať také zvýšení rychlosti na 160 km/h (výhledově až na 200 km/h). Doposud je rychlost místy omezena až na 70 km/h.
Stavby silniční dopravy
Největší změny se týkají silnice I/36 vedoucí na jednu stranu směrem k dálničnímu sjezdu na 68. km D11 a druhým směrem přes Sezemice do Holic, kde, bráno směrem od D11, dojde v rámci DUP k řešení velké intenzity nákladní dopravy po silnici I/36 vedoucí přes Lázně Bohdaneč.
Následuje stavba nového úseku v Pardubicích v částech Trnová–Fáblovka–Dubina. Dle ŘSD [2] stavba silnice i/36 začíná za stávající okružní křižovatkou Globus a pokračuje ve stávající trase silnice III/32224 (Poděbradská ulice) do křižovatky se silnicí III/0362 (ulice Bohdanečská). Dále trasa silnice pokračuje volným terénem až do cca km 1,450, kde kříží silnici III/324 (Hradeckou ulici) a vytváří průsečnou křižovatku. Ukončení trasy přeložky silnice I/36 je ve stávající okružní křižovatce Dubina v ulici na Drážce. V průběhu trasy jsou navrženy čtyři nové úrovňové křižovatky, z nichž tři jsou řešeny jako výhledové křižovatky.
Kolem Sezemic vyroste přeložka silnice I/36 [2], která souvisí s výhledovou výstavbou rychlostní komunikace R35 Hradec Králové–Vysoké Mýto. Předmětná stavba řeší současnou nevyhovující situaci při průjezdu Počápelských Chalup, městem Sezemice a obcí Časy a zajišťuje kapacitní a bezpečnostní propojení Pardubice–Holice s vazbou na stávající silnici I/35.
Kancelářské prostory pro skupinu voestapline ČR
Multimodální přepravní systém je druh dopravy využívající více dopravních módů při přepravě nákladu. V tomto systému se však nepřepravují unifikované jednotky (kontejnery ISO, systém ACTS atd.), které se po dobu přepravy nemění, ty jsou využívány při tzv. intermodální přepravě. Na všechny druhy dopravy (silniční, železniční, letecká, námořní, vnit- rozemská vodní) je vystavován stejný přepravní doklad – konosament FIATA (FIATA Bill of Lading – FBL), na rozdíl od intermodálního přepravního systému. FIATA – konosament multimodální přepravy – vystaven na úsek kombinované přepravy jako na celek – zasílatel přejímá zodpovědnost za provedení celého průběhu kombinované přepravy. Cílem tohoto druhu dopravy je omezit přepravu po silnici na minimum, vzhledem k ekologickým vlivům. Proto je větší část přepravy obvykle prováděna po železnici či po vodě. Po silnici pak probíhá pouze počáteční svoz a závěrečný rozvoz. (zdroj Wikipedia)Dále, směrem na Holice, začíná v prostoru jihovýchodně od obce Časy nová přeložka, která se napojuje v km 39,370 pasportu na konec přeložky silnice I/36 zahrnuté do stavby R35 Opatovice–Časy a končí na západním okraji Holic, kde se v km 42,810 pasportu napojuje na přeložku silnice I/36 zrealizovanou v rámci akce I/35 Holice–obchvat. Podrobnosti o této stavbě jsou také zveřejněny na [2].
Velkých změn se dočká také mimoúrovňová křižovatka (MÚK) Palackého ležící na I/37. V této křižovatce opouští silnice I/36 ve směru na Holice a silnice I/37 ve směru na Chrudim společnou trasu od Hradce Králové. V prostoru křižovatky končí čtyřpruhové uspořádání silnice od Hradce. Oba hlavní silniční tahy dále pokračují ve dvoupruhovém uspořádání, díky čemuž dochází v prostoru křižovatky k častým dopravním zácpám. Dostavbou nového jízdního pásu silnice I/37 v prostoru křižovatky dojde ke sjednocení profilu silnice a ke zvýšení plynulosti dopravy.
Stávající komunikace I/37 mezi mimoúrovňovými křižovatkami Palackého a Závodiště (úsek u Parama) bude rozšířena ze stávající dvoupruhové na komunikaci čtyřpruhovou, dělenou středním dělicím pásem. Dále dojde k rozšíření rampy MÚK Závodiště a komunikace I/2 také na čtyřpruhové uspořádání.
Letecká infrastruktura
Kromě zvýšení kapacity a rozšíření vnitřní infrastruktury letiště dojde k zabezpečení dostatečně kapacitního dopravního napojení civilního letiště Pardubice na Dopravní uzel Pardubice. Také je plánována výstavba odpovídajícího množství parkovacích ploch. Právě výstavba nového odbavovacího terminálu Jana Kašpara, která měla být původně zahájena na podzim 2014, však nabere zpoždění. Nepovedlo se totiž výběrové řízení, jehož strop byl 305 milionů korun. Nejnižší nabídka firem totiž byla kolem 360 milionů, většina ostatních dokonce přes 400.
Literatura:
[1] Dopravní sektorové strategie, 2. fáze, projednáno a schváleno vládou ČR dne 13.11.2013, www.dopravnistrategie.cz/
[2] Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD), www.rsd.cz
