Pro splnění tohoto zadání bylo po důkladném zvážení všech možností navrženo bednění Manto, v netradiční sestavě bez šikmých opěr. Bylo využito skutečnosti, že ocelová konstrukce vytvořila společně s výztuží sloupu dostatečně tuhý armokoš a bednění bylo navrženo jako »samonosné «. Oprávněním k tomuto řešení byla zkušenost firmy Hünnebeck z minulých realizací.
 |
 |
Dále bylo počítáno s přeložením spodní vrstvy tabulí, která byla v horní části osazena na dílce, ponechané z 1. taktu, jak je patrné ze schématu. Toto řešení umožnilo podstatným způsobem zredukovat počet dílců potřebných k sestavení bednění. Absence konzol pro postupnou betonáž jednotlivých taktů si však vyžádala použít rámové lešení pro obsluhu bednění. Bednění Manto je obzvlášť robustní dílcové bednění. Základní výška dílce je 2,7 m, doplňkové výšky jsou 1,2 m a 3,3 m. Šířky jsou od 30 do 120 cm v rastru 15 cm, resp. 5 cm. Všechny dílce Manto jsou opatřeny po obvodě 14 cm vysokým robustním profilem pro spínání. Dílce mají mnoho možností pro připojení příslušenství. Stavební výška 14 cm zaručuje nejvyšší nosnost 80 kN/m2. Dílce jsou opatřeny vodovzdornou překližkou, opatřenou vrstvou fenolové pryskyřice. STAVOS Brno, a.s. zvolil na bednění sloupů systémové bednění MANTO, především proto, že:
• výztuž 40 ks sloupů půdorysných rozměrů 0,60 x 160 cm, délky 18,60 m byla ukotvena do základových patek a sloupy byly olemovány v rozích ocelovými úhelníky, které tvořily společně s výztuží sloupů dostatečně tuhý a samonosný armokoš sloupu.
• půdorysné profily sloupů 1,60 x 0,60 m ve spodní části a 0,80 x 0,60 m v horní části sloupu umožnily použít modulové rozměry bednění MANTO
• bednění MANTO respektovalo provádění postupné betonáže ve třech na sebe navazujících etapách. Betonáž každé etapy byla prováděna ve dvou časových úsecích z důvodu dodržení max. tlaku 60 kN/m2 betonové směsi na bednění. Betonáž konzoly pro jeřábovou dráhu byla prováděna v jednom záběru.
• bednění MANTO umožnilo postupné »přiklápění« bednicích dílců v průběhu betonáže
• dostatečná tuhost systémového bednění MANTO společně s tuhostí armokoše sloupů umožnily pro svislou stabilizaci použít lanové kotvení z úrovně +18,60 m
• po betonáži bylo bednění ponecháno ve stabilizované poloze 72 hodin
• jako pracovní lešení bylo použito fasádní rámové lešení
• železobetonové konstrukce sloupů byly zhotoveny z výztuže 10505/R/ a navržen beton B30/C25/30/
• první 2 ks armokošů byly osazeny na stavbě Skladu vyhořelého paliva v Jaderné elektrárně Dukovany dne 25. 6.2004
• odbednění posledního sloupu bylo dokončeno dne 10. 9. 2004
• průběžná lhůta výstavby 40 ks sloupů činí 11 týdnů
 |
 |
