Zatím jsou většinou naše vozovky bez sněhu, a tak to může leckoho svádět k dojmu, že jízda autem stále představuje poklidnou činnost na hony vzdálenou maximálnímu soustředění při jízdě po sněhem či ledem pokryté vozovce. Přesto však je nutno se míti na pozoru. Například při hustých srážkách čas od času vzniká nebezpečný povrch vozovky s rizikem vzniku aquaplaningu.
Co to je aquaplaning
Aquaplaning je jev, který je charakterizován jako ztráta kontaktu mezi vozovkou a pneumatikou, způsobená vodním sloupcem, který se vklíní mezi vozovku a pneumatiku. Výsledkem je absence přilnavosti a s tím související neovladatelnost automobilu.
„Jsme svědky toho, že řada řidičů velmi zodpovědně přistupuje k výběru zimních pneumatik s ohledem na jejich vlastnosti za mokra, na sněhu či ledu. Často se však stává, že ti samí řidiči naopak vůbec neřeší vlastnosti letních pneumatik na mokru, především ve vztahu k jejich odolnosti vůči aquaplaningu, a to zejména kvůli tomu, že si nepřipouštějí, že v letním období jim povrch vozovky může připravit rizikovou situaci,” potvrzuje podceňování jízdních podmínek v letním období Tomáš Vobr, Consumer Product Business Unit Manager ze společnosti Goodyear Dunlop Tires Czech, a dodává důvod pro realizaci výzkumu: „A proto nás zajímalo, co řidiči o aquaplaningu vědí a jaké jsou jejich zkušenosti s tímto jevem.”
Hlavní otázkou průzkumu bylo, zda čeští řidiči vůbec termín aquaplaning znají. Definovat aquaplaning dokázalo 60 % respondentů, a to nejčastěji muži s vyšším vzděláním ve starším věku, tedy i s více zkušenostmi. Celých 13 % dotázaných vůbec nevědělo, co pojem aquaplaning znamená, nejčastěji to byly ženy, lidé s nižším vzděláním a lidé mladší 45 let. Zbylých 27 % řidičů definovalo aquaplaning alespoň částečně, respektive jmenovali některý z jevů, který aquaplaning doprovází.
O tom, že aquaplaning není jev, ke kterému dochází velmi často, svědčí i to, že podle průzkumu se s ním alespoň jednou setkalo 69 % řidičů, z toho 22 % již vícekrát a 47 % pouze výjimečně. Zkušenosti s aquaplaningem uvádělo více mužů (76 %) než žen (57 %).
Podle názoru řidičů aquaplaning nejvíce ovlivňuje rychlost vozidla (98 %) a množství vody na vozovce (97 %). Naopak hloubka dezénu pneumatiky podle řidičů na aquaplaning vliv nemá (98 %), 77 % respondentů dokonce tvrdilo, že hloubka dezénu pneumatiky „rozhodně nemá vliv na aquaplaning”. „V této otázce jsme odhalili největší slabinu ve znalostech českých řidičů. Samozřejmě, že aquaplaning zásadním způsobem ovlivňuje rychlost vozidla a množství vody na vozovce, ale stejně tak důležitou roli hrají i pneumatiky – tvar a hloubka jejich dezénu. Dále vznik aquaplaningu závisí na kvalitě vozovky a technickém stavu vozidla (tlumiče a brzdy),” vysvětluje Tomáš Vobr.
Současná dopravní legislativa umožňuje používat pneumatiky s hloubkou dezénu pouhých 1,6 mm, v praxi a v souvislosti s aquaplaningem je taková pneumatika nebezpečná a neschopná zvládnout průjezd i minimální souvislou vodní vrstvou. Za optimální se považuje hloubka dezénu
8–4 mm, paradoxně tedy stejná, jako v případě plné účinnosti zimní pneumatiky. „Je-li pneumatika vybavena dostatečnou hloubkou dezénu, dokáže i při rychlosti kolem 90 km/h odvádět dostatečné množství vody a zajišťovat neustálý kontakt s vozovkou,” dodává Tomáš Vobr. Zajímavostí je, že první pneumatiku, která pomáhá předcházet aquaplaningu, představila značka Dunlop v roce 1964, kdy si její inženýr Tom French nechal patentovat průlomový postup v dezénu pneumatik. Radiální pneumatika Dunlop SP 41 tak jako první poskytla řidičům ochranu před aquaplaningem díky systému mikrodrážek, které nasávaly vodu z povrchu vozovky jako houba a později ji vypouštěly.
Kdy se s aquaplaningem setkáme
S aquaplaningem se řidiči mohou setkat vždy, kdy dojde k vydatným nárazovým dešťům. Zvláště nebezpečné to je při vysokých rychlostech, tedy na dálnici či rychlostní komunikaci. Riziko aquaplaningu se zvyšuje ve spojitosti s nekvalitním povrchem komunikace, kdy se mohou vytvářet kaluže ve vyjetých kolejích. Aquaplaning hrozí zejména v úsecích, kde se pohybujeme rychlostí vyšší než 70 km/hod.
Průzkum se zabýval i otázkou, zda řidiči zvažují odolnost vůči aquaplaningu při nákupu nových letních pneumatik. Ukázalo se, že odolnost vůči aquaplaningu je jedním z klíčových faktorů při výběru pneumatiky pouze pro 8 % řidičů. Jak se dalo očekávat, řidiči při výběru preferují především jiné parametry – 98 % celkovou kvalitu, 93 % životnost, 89 % cenu.
„Výzkum nám bohužel potvrdil to, co jsme očekávali, a sice že čeští řidiči mají malou znalost všech aspektů souvisejících s aquaplaningem, a navíc tento jev podceňují. Jak jinak si vysvětlit situaci, kdy se řada řidičů při letním přívalovém dešti řítí po dálnici rychlostí překračující 130 km/hod. Jde o vyslovený hazard, pravděpodobně způsobený nevědomostí, co voda na vozovce může způsobit,” uzavírá Tomáš Vobr.
Jak předcházet aquaplaningu
Kromě správného technického stavu automobilu a pneumatik může řidič snížit riziko také vlastní pozorností a dodržováním několika základních pravidel. Především je vhodné sledovat vozovku a jejímu stavu přizpůsobit styl a rychlost jízdy. Blíží-li se úsek viditelně tvořený velkými kalužemi či souvislou vrstvou vody, je potřeba postupně zpomalovat, ale jen do chvíle než do tohoto místa řidič vjede. Při samotném průjezdu takovým místem se však v žádném případě již výrazně do ovládání automobilu zasahovat nesmí. Řidič by měl automobil vést přímým směrem, zpevnit držení volantu a nebrzdit! Pokud má řidič dojem, že došlo ke ztrátě kontaktu pneumatik s vozovkou, pak vyšlápne spojkový pedál a vede automobil v přímém směru. Během jedné až dvou sekund by mělo dojít k opětovnému kontaktu mezi vozovkou a automobilem. V žádném případě se v takové situaci nesmí brzdit či manévrovat s automobilem.
